Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Nejlepší host je sofistikovaný host a tím se stanete studiem hostovky

M.B. SVOBODOVÁ
Autor: Michael Klíma | 1.7.2008 | Gastronomie

Já jsem se již několikrát zmínil o tom, že pokud se týká pohostisntví a cestovního ruchu čtu vše co mi přijde do ruky protože ze všeho se tak trochu můžete něco naučit.


Některé věci jsou takové B.S., že se to nedá ani povídat a proto vám to tady musím přetisknout."


Nejhorší na tom je, že někteří naši "odborníci" se v takových B.S. vzhlíží.


Největší obavy mám, že teď po tom fiasku s tou Magdalenou Dobromilou Rettigovou budou našim kuchařům udělovány ceny M.B.S., neboli ceny Marie B. Svobodové.


Pozor,je to dlouhé!


Jaroměř 9./10. 1893

KUCHAŘSKÁ ŠKOLA

s podtitulkem:?Důkladné navedení k samostatnému naučení se vaření".

MARIE B. SVOBODOVÁ

Předmluva autorky


MOTTO: Špatným učitelem, kdo u svých žáků mnoho vědomostí předpokládá.


V ctěném Hospodářském Listu chrudimském bylo v čísle 13. z roku 1876. na to žalováno, že mnohá hospodyňka povolání svému v domácnosti nevyhovuje, z čehož pak mnohá škoda, ano i nespokojenost vzniká. Příčina toho není ovšem daleká ? záležíť zajisté v tom, že až dosud vychování dívek co do praktické stránky života jest nedostatečné. Proto praví pan spisovatel zmíněného článku, že jest na čase, pomýšleti na zařizování škol odborných pro dívky, kde by mimo jiné potřebné pro ně vědomosti též v kuchařství cvičiti se měly.


Avšak zakládání takovýchto škol hospodyňských pro dívky doznaně s nemalými obtížemi spojeno jest, a ještě zajisté mnoho vody uplyne, než u nás za potřebny uznány, ve skutek uvedeny a pak i náležitě oceněny a hledány budou.


Od té doby byly sice zřízeny dvě takovéto školy ? jedna v Kroměříži na Moravě a druhá ve Stěžerách u Hradce Králové v Čechách, ale obě nejsou náležitě oceněny, což viděti z toho, že nemají, nebo alespoň do nedávná neměly dostatek chovanek, jak by se na tak důležité ústavy slušelo.


A dejme tomu, že by již četněji, takořka v každém okresu, zařízeny stály, budou poměrně jen malému počtu dívek přístupny, protože mnohý otec dceru svou nerad z domu dává, vymlouvaje se, že dílem nemá peněz, a pak také že ji doma potřebuje, v čemž i manželka jeho jej vydatně podporuje, dokládajíc: ?Co naše N. bude jedenkráte potřebovati, tomu všemu ji maminka naučí." (?) ? Týkaje se pak bohatších domácností, tu opět maminky obyčejně chrání dcerušky své před domácí prací jako před zlým větrem ? tedy i také před každým vzděláním do tohoto oboru spadajícím, a takto pak v domácích povinnostech nezřídka zcela nevědomé je potom provdávají a tím postaví takořka bez vesla na moře života, kdež na zdařbůh jsou ponechány svému osudu.


Proto sepsala jsem tuto ?Kuchařskou školu", která by Vám, milé dívky, byla bezpečnou rukovětí, rádkyní a učitelkou, abyste všemu v kuchyni potřebnému se naučily důkladně rozuměti a dle toho pak také s prospěchem jednati.


Umění kuchařské není nic lehkého, neboť vyžaduje mnoho obratnosti, šikovnosti a pozornosti, a nepřijde zajisté nikomu samo od sebe; a jelikož špatným učitelem jest, kdo u svých žáků mnoho vědomostí předpokládá: proto pojednala jsem o každé, třeba na pohled nepatrné věci zevrubně a vysvětlila každou maličkost. Bude se to třeba mnohé zdáti příliš obšírné, ale nic méně jest to podle mé zkušenosti potřebné, tak jako v hodinách i ten nejmenší nýtek má svůj účel.


Celé dílo rozděleno jest na dvě hlavní části, z nichž první jest všeobecné poučná a obsahuje jako průpravné vědomosti, bez nichž nelze v kuchyni s prospěchem vládnouti ? druhá pak část jest praktická čili výkonné kuchařství a obírá se úpravou jednotlivých pokrmů.


Není účelem této knihy předpisy jídelní (recepty) bez potřeby rozmnožovati, nebo snad dokonce nové a nové vynalézati, nýbrž všecko, čeho v kuchyni vůbec třeba věděti, na způsob co možná srozumitelný a přístupný vysvětlovati a učiniti rozumové, čili na vědeckém základě spočívající umění kuchařské majetkem nejširších tříd našeho národa. Proto popsána jsou zde jen jako příklady, ovšem v dostatečném výběru, jak obyčejná, jednoduchá domácí jídla, tak i také nákladnější pokrmy a lahůdky pro zvláštní příležitosti a slavnosti. Též i pokrmy pro nemocné se hodící náležité vyznačeny jsou.


Také i některá národní jídla cizích národů jsou zde uvedena, o nichž však mimochodem podotýkám, aby chvála, s jakou do světa bývají kolikráte hlásána, přijímala se vždy s jakousi nedůvěrou, prve než sami o jejich dobrotě se přesvědčíme, poněvadž příliš pravdivé jest pořekadlo: ?O chutích hádati se ? nesluší".


Poněvadž v nynější době jest zvykem, nejen při slavných hostinách, ale i také v hostincích předkládati jídelní lístky ve francouzské řeči, s čímž ostatně u nás v Čechách naprosto nesouhlasím: proto přidána jsou i zde pokrmům ponejvíce i také pojmenování francouzská.


Kniha tato obsahuje mimo to i poučení o uschovávání potravin ? a i také navedení k vykrmování drůbeže; ku konci pak co dodatek připojeno jest též pojednání o uspořádání tabule, což sice ke kuchařství nepatří, ale přece myslím, že mnohé hospodyni tím poslouženo bude, jelikož časem se jí naskýtá příležitost, že povinnosti nejen kuchaře, ale i domácího pořadatele zastávati musí.


Vůbec radím každé dívce, aby celou tuto knihu, ne jen jednou, ale vícekrát a pozorně přečetla, a i také ty kapitoly, o kterých by si snad myslela, že jich nebude potřebovati, protože jedna kapitola druhou se vysvětluje a doplňuje, a takto teprv vzejde jí pravé světlo, že dostane důkladný rozhled do kuchyně a naučí se všemu tam rozuměti. Je-li vůbec časté opakování matkou každého umění, platí to zvlášť o kuchařství.


Nechť se však žádná dívka nehrozí velkého objemu této knihy, ani nedomýšlí, že snad nad rozum a paměť těžké věci se jí předkládají, naopak, ať s uspokojením přijme ujištění, že se jí všecko co nejvíce možná hledí učiniti lehkým, snadným a jasným.


Když pak zde onde narazí na pravdu snad příliš trpkou, která se jí bude zdáti v přímém odporu s panujícím smýšlením, nechť ji s nevolí neodmítá, ale spíše tím důkladněji o ní uvažuje a přemýšlí, a přesvědčí se k svému dobrému, že pravda přece zůstává pravdou, byť i stokrát se nelíbila.


Přála bych sobě, aby dílo toto vyhovělo vytknutému účelu a bylo skutečně ?Kuchařskou školou," z nížto by dívky nejen ku poznání přišly, že liché jsou všeliké předsudky tak zhusta proti vaření pronášené, ale aby též z ní na řádné hospodyně se vycvičily, a takto pomáhaly klestiti dráhu k lepší budoucnosti našeho národa

Marie B. Svobodová Úvod autorky

Přirozený pořádek a zdravý rozum nutně na nás vyžadují, abychom si nejprve opatřili, čeho nevyhnutelně potřebujeme; v druhé pak řadě starati se máme o to, co nám slouží k užitku, a konečně teprve poohlédnouti se můžeme po tom, co jest zábavné a krásné. Toto pravidlo mělo by býti vodítkem veškerého našeho jednání a konání. Než porovnáme-li nynější vychovávání dívek s tímto nezvratným pravidlem, shledáváme obyčejně pravý opak tohoto přirozeného pořádku. Ponejvíce příliš důkladný návod se jim podává pro zábavu, tak že skoro ani času se jim nedopřeje, aby se naučily tomu, čeho jedenkráte nevyhnutelně potřebovati budou, anebo co by jim k užitku sloužilo. Tak ku př. mnohá dívka učí se nyní s neobyčejnou horlivostí a pilností cizím řečem, malbě, hudbě, vyšívání anebo jiným pro život její málo neb zcela nepotřebným vědomostem. Bylo by to všecko dobře, neboť každé umění jest ctihodné, jen kdyby se šetřilo při tom svrchu udaného pořádku. Ale takto skoro pohrdavě zanedbávají se všecky praktické vědomosti v domácnosti potřebné, a nezřídka vyvine se z toho nechuť a odpor proti hospodaření vůbec, poněvadž dívky od nejprvnějšího mládí se k němu nevedou a budoucí jeho potřeba se jim nevysvětlí a nedokáže. Takto jednostranně ? tíeba že po módě ? vychované dívky hodí se sice výborně do společností, ale v praktickém životě, jako budoucí hospodyně, nebývají k potřebě.


Povolání hospodyně v domácnosti jest velmi rozsáhlé: zasahujeť zajisté do všech oborů domácího hospodářství.


Úlohou této knihy jest především dokázati hospodyním, jak nezbytné jest pro ně umění kuchařské.


Časy minuly, kdy stačilo v kuchyních beze všeho rozmyslu napodobiti, co zde onde dělali, nebo držeti se zděděného zvyku, jak to neb ono jídlo nebožka babička strojívala. Především nynějšího času třeba, aby vzdělanosť pronikla i do kuchyní. Vůbec vzdělanosť a uměti vařiti musí se spojiti, ne pak od sebe odlučovati hradbou nepřekročitelnou. Vždyť vzdělaný rozeznává se od nevzdělaného tím, že jedná v plném vědomí, proč tak a nejinak jedná; kdežto nevzděláný žádných důvodů není si vědom, dělá jak se mu namane, a nezdaří-li se práce jeho, obyčejně vinu přičítá všemu, jenom ne sobě.


A tudíž také vším právem může se od vzdělané paní nebo hospodyně žádati, aby při konání svých domácích prací dokonale všech důvodů, proč tak a ne jinak jedná, byla si vědoma; aby věděla, v čem k. př. záleží vaření, dušení, pečení, a čeho se tím docíliti míní; proč to neb ono staví se k ohni s vodou studenou, jiné opět s vřelou; jak se má jídlu zatopiti a vyhověti, aby ani na výživě neutrpělo, ani zdraví nebylo na ujmu; má znáti dokonale vlastnosti látek potravních, má věděti, dle čeho při koupi jich se říditi, též jak možno zásob uchovati před zkázou a pod. Vůbec jest třeba jednali v kuchyni najisto, aby již napřed se mohlo určiti, že obmýšlená práce podařiti se musí, aniž by podléhala slepé náhodě.


Z těchto málo pokynutí možno již seznati, že neradno a ne-důstojno před vzdělaností zavírati dvéře u kuchyně. Ano, kuchyní možno nahlédnouti spíše na stupeň vzdělanosti jednotlivých domácností a i celých národů, než hledati ji v leckteré módě, která bývá nezřídka neklamným svědkem nerozumu.


Naučiti se umění kuchařskému nenaskytá se vždy a všude příležitosť; a jest-li někde, tedy jen některé dívky mohou se učiti vaření, a těch bývá poměrně velmi málo, z nichž pak ještě mnohá té vzácné příležitosti si neváží, myslíc, že toho nebude potřebovati, že jest to jen sprostá práce, hodící se pouze pro služebné. ? Ovšem, vaření bez rozmyslu, bez důkladného předvzdělání, jest jen sprostá práce; ale vařiti s rozmyslem, důkladné všemu v kuchyni rozuměti tak jako lékárník neb lučebník svému povolání rozumí, to zajisté jest něco zcela jiného, než jen státi u plotny, dříví neb uhlí přikládati, brambory práti atd.


Vaření působí obyčejně začátečnicím mnohé obtíže, které ovšem časem, pozorností a přičinlivostí přemohou. Trvá-li však učení jen na krátko, tu se ponejvíce naučí jen různé v kuchyni obyčejné práce konati; ale nikdy nenabudou potřebného rozhledu, ani se nenaučí všemu náležitě rozuměti ani vyhověti, protože důvody, proč se co tak koná, se jim bud' nevěděly udati, nebo co známé předpokládaly, aneb jako nějaká tajnosť zúmyslně zamlčely. A tak dosti často odcházejí dívky z takového učení s nepatrným věděním a nejsou s to samostatně a rozumně v kuchyni vládnouti a hospodařiti.


Výtečný včelař Berlepsch napomíná včelaře: ?Učte se nejprve theorii, abyste jako praktičtí hudlaři netápali ve tmách."! Totéž platí také o vaření; kdo mu důkladně nerozumí, tápe jen ve tmách.


Přečasto se umění kuchařské béře na váhu příliš lehkou. Nezřídka možno zvlášť na venkově slyšeti: ?Vaření nejsou žádné kunsty!" Kdož vaření jak náleží rozumějí, nikdy nebudou něco takového tvrditi. Těm pak, kdož o vaření nemají ani zdání, čeho vyžaduje, a přece myslí, že to nejsou žádné kunsty, dlužno odpověděti, že jim vaření třeba nejsou žádné kunsty, ale pak že pro ty, kdož potom od nich ustrojené jídlo mají jísti, nastávají pravé kunsty aby si jím ani chuť, ani zdraví nepokazili. Pravdivý zajisté byl úsudek jistého pána o takovém vaření, když pravil: ?Škoda, že těm drůbežím zkazily svět!"


Proto by každá dívka, která chce vzdělanou slouti, měla se především učiti vaření důkladně rozuměti, a pak se také zajisté nebude vaření štítiti, neboť čemu důkladně rozumíme, to nás také těší a nám se líbí. Též dokázáno, že která paní vaření důkladně rozumí a též sama vaří, mnohem levněji vaří, a že jídlo od ní upravené manželi lépe chutná, než od kohokoliv jiného.


Zvláště pak v domácnostech, kam často hosté zavítají, jest velmi třeba, aby paní umění kuchařskému důkladně rozuměla, a to tím více, čím vyšší postavení ve společnosti zaujímá. Neboť jinak by se musila spokojiti se vším, jak to služební a cizí lidé udělají, a to právě bývá příčinou, že tak mnohá hostina i při velké výloze přece neuspokojí. Pokud se týče rolnických domácností, jest taktéž velmi potřebí, aby hospodyně dobře v kuchařství se znaly, protože jinak, kdyby stůl nedbale a proti pravidlům výživy obstarávaly, vyvinulo by se snadno v jejich domech nyní tak zhusta se objevující nemírné pití lihových nápojů, čemuž hospodyně spořádanou kuchyní většinou mohou předejíti a takto zachovati nejen jmění, ale i zdraví mužů svých.


Mužové připravují a vzdělávají se pro své budoucí povolání již od časného mládí; proč by tedy i dívky neměly se učiti hlavně a předně tomu, čeho jedenkráte nevyhnutelně budou potřebovati? Jejich povoláním jest říditi jednou domácnosť i šetřiti a hospodařiti s tím, co muž vydělá.


Potrava vyžaduje v domácnosti největší summy peněz, a tyto jdou skoro výhradně rukama paní nebo hospodyně. Proto neumí-li šetřiti jak ve vaření, topení, vůbec v celé domácnosti, nerozumí-li tam všemu důkladně, pak věru v domácnosti nikdo nenadělá tolik škody ? jako nerozumná hospodyně! Za to však dobrá hospodyně jest v domácnosti neocenitelným pokladem, pravým darem od Boha, jak písmo svaté v knize Přísloví 19, 14. praví: ?Dům a zboží dáno bývá od rodičů: ale od Hospodina toliko dána bývá manželka opatrná." Dobrá hospodyně má věděti celoroční příjem svého muže, při, čemž však nikdy příjmy nahodilé do stálých počítati se nesmí, aby dle toho výdaje rozumně a šetrně se stanovily, aby i v sebe menší domácnosti hledělo se pro nepředvídané potřeby něčeho ušetřiti; byť to bylo denně nebo téhodné jen několik krejcarů, jsou z toho ročně zlaté.


Zapisovati a počítati vše v domácnosti, zásoby přehlížeti, opatrovati, v čas doplňovati, vůbec všecko potřebné do domu umět výhodně kupovati, znáti zákony a síly přírodní, k. p. o teple, kysání a pod., které mají veliký vliv na mnohé práce v domácnosti, ? dále pokrmy nejen dobře umět upravovati, ale i střídati, aby se ani nepřejedly, ani tělo nedostatečně neživily: ? to jest hlavně úlohou domácí hospodyně, a v konání těchto povinností by asi mohla záležeti budoucí emancipace žen, a když tak se vzdělají, jak pro praktický život třeba, pak nejen si dovedou živobytí vydělati, ale i u mužů svých budou ve vážnosti a považovány co pravý dar od Hospodina.


Bohužel však jest takových domácností pořídku; za to ale dosti takových, které byly započaty za skvělých podmínek a mohly opravňovati ku krásným nadějím a spokojenému živobytí ? ale dílem nevědomostí a neumělostí v domácnosti, dílem nevšímavostí, namnoze i převráceným míněním, že kde je bohatství, netřeba ničehož pracovati, snad ani dohlížeti, v dosti krátkém čase bývají přivedeny na mizinu, poněvadž kdo o domácnosť nedbá, schudnouti musí. A tímto schudnutím mnohých domácností nebývají jen mužové vinni, jak se časem soudívá, ale bohužel nesou toho vinu často i ženy, které o domácnosť se nestarají, nebo tam nerozumně vládnou, o poučení ani nedbajíce ani ho nepřijímajíce.


A proto i tam, kde by bylo jmění dost, jest přece povinností paní, byť nemusila třeba v kuchyni sama pracovati, aby aspoň všem kuchyňským pracem rozuměla, aby je dovedla náležitě poručiti, k nim posouditi, ano třeba-li, dáti k nim i navedení. Taková důkladná znalosť domácnosti udrží zajisté její samostatnosť a vážnosť naproti čeládce a celému domu, I to zde připomenouti sluší, že mnohá matka jest třeba výbornou hospodyní i kuchařkou, že všemu potřebnému v domácnosti dobře rozumí, ale nemá dost ráznosti a vytrvalosti, aby u svých vlastních dcer na to naléhala, by taktéž především všemu v domá-enosti důkladně se naučily rozuměti a i také samostatně s prospěchem ji dovedly říditi, a samy si tak položily základ k trvalému blahobytu a domácí spokojenosti.


Nebude zajisté na škodu uvésti zde ze "Světozoru" slova jistého ?starého morousa": ?Čemu prý se mají děvčata naše učiti? Nejdříve nechť odbudou si dobře školu a naučí se tam všemu, čemu se tam vyučuje. Pak ať se naučí slušný oběd ustrojiti, práti, žehliti, punčochy plésti a vlastní šat si ušíti, ale především řádnou košili dovésti. Potom nechť se učí chléb péci a na mysli míti, že jest dobrá kuchyně nad lékárnu. Učte je prý pamatovati, že zlatka má sto krejcarů a že spoří jen ten, jenž méně vydává než přijímá, a že všichni, kdož více vydávají, chudnou. Nechť učí se nakupovati a nechť vždy přepočtou, nepřihodila-li se mýlka. Učte je, aby ve všem a všudy užívaly rozumu a v sebe důvěru měly, samy si dle možnosti pomáhaly a pracovité byly.


Máte-li k tomu peněz, dejte je také cvičiti v hudbě, v kresbě i v jiných uměních; považujte však, že ty věci jenom vedlejší jsou. Učte je marného lesku a lichého zdání se vystříhati, a že jak se myslí, tak se má i mluviti. Učte je, že blažené manželství nezakládá se na zevnějším lesku ani na bohatství mužově, nýbrž na povaze jeho. Když jste je tomu všemu přiučili a ony to pochopily, pak, když dojde čas, nechť se s Pánem Bohem vdávají: pak se jim zajisté dobře povede na celé pouti po tomto pozemském údolí."

Tolik M.B. Svobodová, ale o mnoho zábavnější jsou posudky odbborníků té doby které vám zde uvádím.


Posudky

První, všeobecně poučná čásť této ?Kuchařské školy" byla již před dvanácti léty dána k posouzení slavnému ředitelství hospodářské školy v Chrudimi, a po čtyřech měsících s následujícím velmi lichotivých přípisem vrácena; ?Přiloženě vracím mi svěřený rukopis. S velikou zálibou jsem jej přečetl a mohu říci, že zaslouží, aby byl tiskem vydán. Líčení prací mnohých jest velmi jasné ? sloh přesný a poutavý."


Ad. Eckert, m./p. řiditel hospodářské školy.

Hospodářská škola v Chrudimi, dne 14. prosince 1881.

Z knihtiskárny F. L. Popelky v Jaroměři vyšla nová, výtečná kniha, o které jest již předem nepochybno, že bude kruhy, pro něž jest určena, vítána s nelíčenou radostí, a to tím spíše, poněvadž vyhovujíc nejen skutečné potřebě, a jsouc v naší české a ženské literatuře nebývalým úkazem, podává spolu též veškeré návody a poučení na základech praktické, více jak třicetileté zkušenosti.


Již sám název knihy : ?Kuchařská škola" čili ?Důkladné navedení k samostatnému naučení se vaření", svědčí o jejím důležitém stanovisku.


Jesti pak spis tento věnován všem dorůstajícím dívkám, zvláště pak nevěstám, avšak i hospodyňky starší a prakticky zkušené naleznou zde překvapující hojnosť pokynů a dobrých rad. založených většinou na rozsáhlých vědeckých studiích o lučbě (chemii), záživě i výživě i složení těch kterých potravin.


Každý rozumný člověk, jakož vůbec každá řádná hospodyně nebude nikdy podceňovati umění, by se pokrm upravil chutně, zá-živně a k tomu též co možno levně.


Pisatelka knihy, Marie B. Svobodová, jsouc si plně vědoma důležitého a nesnadného úkolu podati veřejnosti knihu, v níž by byly zahrnuty veškeré, pro malé i větší domácnosti potřebné i důležité pokyny, podjala se prve důkladných studií, což vysvítá nejen z celého obsahu knihy, ale též z pěkného, vybroušeného slohu, při čemž nemožno zamlčeti tu vítanou okolnost', že spis sepsaný prostonárodně a přece nanejvýš duchaplně, jest prodchnut roztomile něžným humorem, podávaje své pokyny spíše ve způsobě lehké a zábavné četby, následkem čehož se mladé těkavé dívenky, jimž se každá zdlouhavost a suchopárnost protiví, tím spíše a rády vpraví do tajností kuchařského umění.


Marie B. Svobodová volila vůbec nejšťastnější cestu, vědouc, že mladé dívenky se nejlépe učí vesele i hravě a teprve když prvním počátkům porozuměly, berou věc vážně; čtenářka pak, jež s chutí a se zájmem pročte uvedenou knihu, byť měla proti kuchaření a domácím pracím sebe větší předsudek, pozná potom nejlépe, že nikoliv maličkostí ani hanou, nýbrž velikou předností a zásluhou jest upraviti chutné, záživné jídlo.


Jest jisto, že se tento spis nemine účinkem, a ne darmo jesti tam vložen rozumný návod, jak si má při všem všudy počínati rozumná a opatrná hospodyňka.


Rozumné paní, jež lnou láskou ku své rodině a domácnosti, nikdy neodepřou svého uznání tak výtečné knize, ty uznají ji spíše za pravé požehnání pro své mladší a méně zkušené spolusestry, zvláště pro ony dívenky, které nemají příležitosti v některé větší a vyhlášené kuchyni se cvičiti a přece rády by poznaly zázračné tajnosti strojení různých paštik, vzácných zvěřin, jemných cukrovin a p.


Od nejjednoduššího návodu k vaření vodové polévky z bramborů až k úpravě a různé ozdobě vzácných paštik, rosolů, cukrovin, nákypů, pikantních omáček, smaženin a cizozemských ryb, jest zde vše nejen zastoupeno, ale spolu popsáno a objasněno tak důkladně, že pochybení není možné.


Povšimnutí zasluhuje vřele psaný ?Úvod" načež následují tyto stati, jež uvádíme co důkaz všestranné výtěžnosti knihy: /. ?Některá pokynutí pro kuchyni stran výživy" (zasluhuje vší chvály pro svůj předůležitý a poučný obsah). //. ?O kuchyni" (Výtečný článek !) Starší i mladé kuchařinky bude velice zajímati. č. ///. ? Voda* a IV. ?O točení"; pak následuje velmi zajímavě a poučně psaná stať V. ?Nádobí", VI. ?O látkách potravních a jich nakupování" (velice vhodná, užitečná stať) VII.


?Popis veškerých kuchařských prací" (tato stať při svém poučení nemine se cílem). Číslo VIII. ?O vaření, dušení, pečení a smažení vůbec", (Hodno povšimnutí!) Kromě toho podotýkáme, že každá z předchozích kapitol jest opět rozdělena na četné menší části, ve kterých udáno vše potřebné i nepředvídané.


Nemůžeme věru jinak, než-li každé mladé hospodyňce, jíž blaho domácnosti na mysli leží, odporučiti knihu, z níž se naučí lehce a hravě teprve té pravé šetrnosti a umění strojiti pokrmy skutečně záživné a chutné.


Podotýkáme, že zasluhuje kniha tím většího rozšíření, an ji zasloužilá spisovatelka M. B. Svobodová vydává vlastním nákladem; celé dílo rozvrženo jest na 3 díly, z nichž prvnímu platí náš všestranný a přísně spravedlivý úsudek. Oddělení II. bude obsahovati ?Čásť výkonnou" (praktickou) a uvážíme-li veliký prospěch, jaký budou míti spanilé čtenářky z neocenitelných těchto rad a pokynů, tož upřímně radíme každé starostlivé matince, aby svým dceruškám to dílo zaopatřila. Malá výloha povstalá zakoupením Kuchařské školy od M. B. Svobodové, vyrovná se záhy skvělým úspěchem v domácnostech, jež kráčí s duchem času a nelpí na starých předsudcích. Příště bude nám velikým potěšením probrati též následující II díly.

Praha, 25/6 1893.


L. Grossmannová-Brodská.
Vítám vždy s upřímnou radostí každý český spis, který má na zření výchovu dívčí a jímž se dotyčná literatura obohacuje. Předložené mi oddělení z ?Kuchařské školy" sepsané Marii B.Svobodovou, založeno jest na dobrém základu a také se již samo bez jakéhokoliv přičinění nejlépe doporučuje. Přeji, aby mnohoslibné dílo v brzku se zamluvilo všem českým dívkám, jimž jest věnováno, čímž by také účel jeho byl dosažen. Karlín, 26/6 1893.


V. Lužická.

První díl Vaší ?Kuchařské školy" pročítám s opravdovou zálibou, shledávajíc, že v něm sneseno po části všeobecné vše, čím jest se každé vzorné hospodyni spravováti.

Je-li ostatní čásť ?Kuchařské školy" stejné pečlivě a důkladné sepsána, pak nelze než dílo Vaše zejména školám hospodyňským vůbec každé domácnosti vřele doporučiti. Přeje Vám mnoho zdaru a knize hojného rozšíření.


Praha 29/6 1893.

Berta Plchová.

?Kuchařskou školu" od M. B. Svobodové zaslanou ředitelství vyšší dívčí školy v Praze jsem pročetl a shledal, že jest to kniha velmi dobrá a skutečné obohacení naší literatury; ani Rettigové ?Mladá hospodyňka" a ?Domácí kuchařka", ani ?Hospodyně" Hans-girkové, ani ?Domácí hospodářství" Procházkové, ač jsou to knihy velmi záslužné, neobsahují tak obšírná a důkladná poučení o výživě těla lidského, o vodě, mléce, másle, o mouce, mase, cukru a všelikých potravinách naších, o nádobí kuchyňském atd., jako kuchařská škola M. Svobodové. Při každém pokrmu a nápoji pojednáno jest o možném porušování a připojeno poučení, kterak možno poznati úmyslné zfalšování; zkrátka je tu zdravověda, znalství zboží a kuchyňská-technologie, vše směřující k správné výživě těla v jeden celek spojeno. Mám za to, že vyhoví kniha tato všem požadavkům našich mladých i starších, zkušených hospodyň a že v ní naleznou rádce i vůdce nejspolehlivějšího. Spisovatelka použila ku práci této mimo své vlastní zkušenosti i spisů a výzkumů Liebigo-vých, Klenckových a rozličných hygienistů francouzských, kterýmžto způsobem podařilo se jí sestaviti knihu ?O domácím hospodářství" na základech moderních, vědeckých. Co se mi zvlášť zamlouvá, je rozumové odůvodnění všeho počínání při každém kuchařském výkonu; každé proč nalézá své proto a činí z obyčejné mechanické práce oduševnělý a tím i zábavný výkon. Není pochybnosti, že v krátké době nebude ani jedné vzdělané české hospodyně, která by knihu tuto nevřadila do své knihovny a že záslužný tento spis bude na všech školách hospodyňských i kuchařských vítanou učebnicí, až dosud citlivě postrádanou.


Karel Starý,

V Praze dne 10./7. 1893. učitel domácího hospodářství na městské vyšší dívčí škole v Praze.


Pročetši na ukázku mi zaslaný I. díl spisu M. B. Svobodové ?Kuchařská škola", nemohu jinak než pochvalně o spise tom se vysloviti. Máme sice již hezkou řadu kuchařských knih, než kniha Svobodové předčí všechny tím, že nehromadí prostě řadu receptů kuchařských, nýbrž že prve pojednává o výživě člověka, hodnotě potravin, že dává budoucí hospodyni návod, jak potraviny uchovávati, jak kuchyň si upraviti, jaké nádobí kuchyňské si opatřiti a jak s ním vůbec zacházeti. Jest to nevyčerpatelný zdroj praktických pokynů pro hospodyni. Mohu spis ten každé hospodyni s nejlepším vědomím odporučiti a přičiním se, aby nejen chovanky zdejší, ale i širší obecenstvo o něm zvědělo. Na pokračování spisu se upřímně těším.


Marie Trachtová,

řiditelka hospod. školy. Ve Stěžerách dne 18. srpna 1893.


Zaslaný mně I. díl spisu ?Kuchařská škola" jest opravdu velmi dobrým návodem a tedy průpravou pro přípravu všelikých pokrmů i pochoutek a zasluhuje všeobecného povšimnutí.


Vlastimila Vejborná m. p.

Hospodářská škola dívčí v Kroměříži dne 21. srpna 1893.


Kdo přečetl jen čásť spisu paní Marie B. Svobodové, nemůže jinak nežli uznati, že jest psán způsobem velmi poučným a praktickým. Vše jest tu bedlivě prozkoumáno a přiměřeně k naší době vylíčeno, kde fysika a chemie nesmí více býti tajemstvím dívkám, které se pro vedení domácnosti připravují. Jak velice nutno bylo by mnohé dívce neb mladé paní, aby byla důkladné poučena o všem, co v kuchyni se díti má a proč se to tak nebo jinak má díti.


Dle mého zdání podá kniha paní Svobodové každé nezkušené čtenářce snadno pochopitelný návod i výklad ke všemu, co sluší znáti pokročilé mladé hospodyňce.


Henrietta Lamblová,

choť prof. na technice. Trója 26./9. 1893.


Kuchařská škola čili důkladné navedení k samostatnému naučení se vařiti. Věnována všem dorůstajícím dívkám vůbec, zvláště pak nevěstám a mladým paním. Sepsala Marie B. Svobodová. Tiskem knihtiskárny F. Popelky v Jaroměři.


Dlužno předem upozorniti, že kniha, o níž se zmiňujeme, jest opravdovou školou kuchařskou, nepočínajíc hned s uváděním receptů kuchařského umění, o jakéž v žádné literatuře není nouze, že jest to vskutku ojedinělý zjev odborné literatury, obsahující důkladnou propravu všemožných, stejně důležitých jako podrobných pokynutí, jimiž dlužno říditi se kuchařce, má-li podle zásluhy slouti dobrou kuchařkou a spořivou hospodyní.


Pisatelka na 400 stran velké osmerky snesla sem tolik důležitých pokynutí ? a na této obrovské a důkladné práci jest celou řadu let pracováno ? že tu zajisté není opomenuto ničeho, o čemž by se kuchařka raditi musela z jiného pramene. Jest to znamenitá snůška pokynů, jak si kuchařka a hospodyně počínati má ve všemožných případech své praktické působnosti. Kniha I. obsahuje kapitoly o výživě, o kuchyni, vodě, topení, nádobí, o látkách potravních a jich kupování, popis všelikých kuchařských prací, o vaření, dušení, pečení a smažení vůbec. Každá pak z těchto kapitol dělí se na příslušná pojednání o předmětech v ten který obor spadajících. Největší díl knihy věnován jest dvěma posledním kapitolám, které dělí se opět na velký počet pěkných a prospěšných drobnějších pokynů.


Vedlo by nás k referátu velice obšírnému, kdybychom tu méli vyčítati všech předností knihy; můžeme však ujistiti, že kniha tato zasluhuje nejen aby byla zakoupena a vřaděna mezi knihy podobného směru jako nejlepší z nich, ale také aby byla od začátku do konce přečtena a obsah její po zásluze oceněn a nejen oceněn, ale také dle něho aby se ctěné čtenářky řídily. A můžeme četbu i následování pokynů této výtečné knihy s dobrým vědomím doporučiti nejen všem těm, kdož vstupují teprv ke své kuchařské a ho-spodyňské působnosti, ale i starším zkušeným paním bude vítáno mnohé závažné pokynutí na základě spisovaťelčiny zkušenosti založené a v knize uvedené. Neváháme uvésti tu některá slova autorčina: ?Pouhé předpisy budí samy o sobě velmi málo chuti k dalšímu přemýšlení a to jest právě příčinou, že tak mnohá hospodyňka nerozumí výkonům každodenně v kuchyni se opakujícím a jen zděděného zvyku se drží. ? Proto nejednalo se mi ani tak o obyčejnou kuchařskou knihu, jako spíše o to, abych zvláště dospívajícím dívkám podala důkladné navedení k samostatnému vycvičení se ve vaření a zároveň abych položila jakýsi základ, dle něhož by hospodyňky každé podobné knize snadno porozuměly a v ní se vyznaly. Přiznávám se, že jest to práce velmi nesnadná, předvésti takto celý systém vaření a upozorniti na všecko, čeho při něm dbáti třeba a takto nastávajícím kuchařkám již napřed dle možnosti zodpověděti všecky otázky, proč to neb ono tak a ne jinak se konati má. ? Práce tato byla pro mne obtížnou také proto, že jsem v žádné literatuře podobně sestaveného díla kuchařského nenašla a tudíž jsouc bez vzoru, musela se bráti vlastní cestou. Řídila jsem se heslem: ?Špatným učitelem, kdo u svých žáků mnoho vědomostí předpokládá" a nemohlo tedy toto dílo, ačkoliv jsem co nejvíce dbala stručnosti, býti objemem malé; nechtělať jsem nic jenom napověděti, aniž bych toho také nedopověděla; a proto doufám, že laskavé čtenářky mi přisvědčí, když se přiznám, že jsem na sepsání tohoto díla mnoholetou pilnou práci a neúmornou trpělivost vynaložila. ? Přála bych si jen, aby umění kuchařské bylo ve všech domácnostech náležitě oceněno a aby dívky s toutéž pilností a trpělivostí k naučení se jemu přikročily, s jakou já jsem se přičinila je popsati a vysvětliti." Radíme upřímně všem praktickým hospodyňkám a kuchařkám: kupte si tuto knihu, avšak ať nezůstane potom v rukou vašich bezúčelně. Přečtěte ji a to nejednou a budete míti z ní prospěch nepopiratelný. Není pražádnou frásí, a dílo tak důkladné by ji také nezasloužilo, že cosi podobného, jako M. B. Svobodové Kuchařská škola nejen v naší odborné literatuře, ale také v literatuře cizí jest zjevem docela novým, důležitým a v celém svém obsahu nepopiratelně cenným.


Anna Popelková.

Polička 30./9. 1893.


Musím přiznati aniž bych přepínala, že tak dokonalé knihy jako jest ?Kuchařská škola" sepsaná M. B. Svobodovou jsem zřídka kdy v naší české ženské literatuře nalezla. Moderní duch, který pohnul základy naší doby, pronikl tedy i do našeho ženského písemnictví, a na jeho základě povstalo dílo, jež jak obsahem, tak i formou svou předčí vše, co posud v tomto oboru vydáno bylo. Znám mnoho kuchařských knih sepsaných ženami, jež zajisté v tomto směru nad jiné vynikaly, ale nerozpakuji se ani na chvíli prohlásiti, že kniha nejnověji M. B. Svobodovou sepsaná hlavně svou význačnou svérázností a neodvislostí jest korunou jich všech. To není suchopárné poučování, při kterém unikající myšlénky stěží při obsahu udržujeme a jež nás unavuje, naopak, toť pravé vypravování, které nás poutá a baví od stati ku stati vždy více. Způsob jejího poučování je tak jemný, péro tak obratné a sloh tak dokonalý i lehce proniknutelný, že milerády se noříme do obsahu díla jejího a tím jest právě dosažen hlavní účel její, založený na znalosti těkavé mysli dívčí. Ona ve formě výpravovatelské podává vše, co považuje za potřebné pro život, spojujíc tak vše zábavné i poučné v té nejkrásnější shodě.


Proto neopomíjím veškery své družky na toto skvostné dílo upozorniti a vybídnouti je, aby žádná z nich neváhala se sama přesvědčiti o jeho výtečnosti. Božena Routková- Janovská.

Vrátit se na předchozí stránku

Koncept Steakgrill

Stránky první restaurace konceptu Steakgrill:


Steakgrill

s.jpg, 748B Koncept Steakgrill©

facebook

Počet návštěv

3160448
© 2007 - 2018, http://www.hostovka.cz