Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

"Važme si každého dítěte které k nám dnes přijde, během několika let se k nám eventuálně vrátí již s vlastními dětmi"

Moje heslo: "Dejte lidem to co chtějí" platí u dětí možná více než u dospělých.

Pokud se týká dětských jídelních lístků tak vstupem do EU se situace v Česku a na Slovensku zkomplikuje tím, že většina rodin s dětmi budou zahraniční hosté.

SORTIMENT DĚTSKÝCH JÍDEL

V Česku a na Slovensku se o tom taktně mlčí, ale nemusím vám u této příležitosti říkat, že děti, tak jako i dospělí hosté jsou na západě daleko náročnější než ve východní Evropě.

Jídlo jak víme je více méně zvyk - "Was der Bauer nich kent, frist er nicht" a děti nejsou výjimkou.

Uvažme, že ani u našich vlastních dětí se nám nedaří uspokojit jejich přání a chutě, a teď budeme muset jednat se zahraniční dětskou klientelou.

Nejlepším zdrojem dětských jídel jsou zkušenosti z jeslí, školky nebo dětské jídelny v jednotlivých zemích nebo krajích.

DÍTĚ JAKO HOST

Největší chybou některých restauratérů je, že mnohdy podceňují inteligenci, vkus, chuď a hlavně návyky jejich dětských hostů které se bohužel u dětí mění věkem daleko více než u dospělých lidí.

Možná, že jste se již povšimli toho, že dospělého hosta můžete eventuálně o něčem přesvědčit dobrým marketingem, nebo ho něčím oblafnout, ale u dětí se vám to hned tak nepodaří.

Mám vnoučata, dvojčata, kterým je teď 5 ½ roků. Chodí již relativně často do restaurací a dá se říci, že do jisté míry jsou již "hosté" protože mají již své oblíbené restaurace u kterých dokonce již před vstupem vědí co si "objednají" a v jejich rozhodnutí je těžké je zviklat.

Jsou dokonce již tak sofistikovaní že vědí ve které restauraci jejich jídlo dělají lépe než v té druhé.

Emily například má ráda těstoviny, ale ne jen ledajaké. Musí to byt penne s marinara omáčkou, a přesto že umí jíst vidličkou a nožem, tak ji k tomu musíte místo nože dát polévkovou lžíci a kus italského chleba.

Nevím jak na to Emilka přišla, ale nejspíše se musela dívat do některých knih v mé knihovně, protože ve skutečnosti ty špagety jí podle bontonu.

Harry je odborník na pizzu, ale také ne jen ledajakou. Musí to být sýrová pizza s rajčaty a případně s pepperoni a okraj té pizzy kterému se anglicky říká crust, musí být dobře propečený. Ale Harry také ví, že pizza se jí rukou a ne vidličkou a nožem.

Prostě moje vnoučata, kterým říkám Hajzlíci jsou takoví pokusní králíci na kterých si ověřuji mé teorie o dětech a o dětských gastronomických zvycích.

TVORBA DĚTSKÝCH JÍDELNÍCH LÍSTKŮ

Tvorba efektivních dětských jídelních lístků je velice nákladná záležitost a vyžaduje určité znalosti.

Dá se říci že je dokonce náročnější a dražší než tvorba běžných jídelních lístků. To co někteří čeští restauratéři nabízí jako dětská jídla je trestuhodné.

Základem všeho je návratnost této investice. Řešit to tak, že tyto jídelní lístky okopírujeme od konkurence která je třeba i s úspěchem používá je nesmyslné. Je možné, že restaurace podle které dětský jídelní lístek kopírujeme, má docela jinou dětskou klientelu než máme my, což nakonec platí i u normálních jídelních lístků.

Samostatné dětské jídelní lístky, pokud se pro ně rozhodnete musí být hlavně barevné, doplněné grafikou populárních postav dětských knížek nebo televisních programů u čehož musíme být ale opatrní abychom neporušili autorské právo.

V Americe jsou to většinou postavičky z grotesek Walt Dysnyho apod., ale podobné figurky jsou populární jak v Česku tak i na Slovensku.

POTŘEBUJEME DĚTSKÉ JÍDELNÍ LÍSTKY?

Češi a Slováci jsou známi tím, že musí mít všechno co kde vidí (a to není z mé hlavy), ale podle mě to začíná uvážením, zda dětské jídelní lístky skutečně potřebujeme.

To že některé zahraniční restaurace, a nebo hotely dětské lístky používají neznamená, že bychom je museli mít i my.

Nesmíme zapomínat na to, že konkrétně v Americe průměrná rodina se dvěmi nebo třemi malými dětmi ve věku 2-5 let, si může dovolit náštěvu restaurace dvakrát i vícekrát týdně a nejsou to nějací milionáři nebo horních deset tisíc, ale prostí "děláci" a proto jsou zde jídelní lísky běžné. What a country!

Nejsou to také vždy restaurace s plným jídelním lístkem a plným servisem, ale i v restauraci typu fast food musíme s dětmi počítat.

No a teď si to promítněte na naše české či slovenské poměry. Určitě mně někdo hned upozorní na to, že to je něco o čem se nesmí mluvit nahlas.

VĚKOVÁ HRANICE DĚTÍ

Při tvorbě dětských jídelních lístků musíme v prvé řadě znát průměrnou věkovou hranici našich dětských "hostů".

Toto je také důležité pokud, tak jako je to mu v Americe zvykem, dáváme dětem do určitého věku při různých příležitostech jídlo zdarma, což podle jakéhosi nepsaného zákona je dítě do věku 12 let.

Pokud děti jsou tak malé, že neumí číst, tak jim třeba i z pracně vytvořeného dětského jídelního lísku vybírá jídlo některý z rodičů, a pokud dítě je ve věku kdy už umí číst, tak byste ho dětským jídelním lístkem urazili. Takové děti si připadají velice důležitě, pokud si mohou vybrat z jídelních lístků "pro dospělé".

Tudíž nákladné dětské jídelní lístky jsou podle mě v některých restauracích nesmysl a vyhozené peníze, a snaha vytvářet nějaké "slavnostní dětské menu" je úplná blbost.

Děti, i ty které jsou častými návštěvníky restaurací, jsou daleko netrpělivější než dospělí lidé a proto podobně jako dospělé osoby, které po dobu přípravy jejich objednaných jídel "zabavíme" různými crudités, relišemi, saláty, předkrmy a podobně, musíme i děti něčím zabavit.

PUZZLE

Omalovánky

Tudíž daleko efektnější je dát dětem něco čím by se zabavily než jejich jídlo dostanou.

Populární, a relativně nenákladné jsou dětské omalovánky, nejčastěji ve formě placemats (papírové prostírání).

Nejnákladnější u toho jsou barevné tužky kterých musíte mít nejméně 5 a které musí být pro každé dítě nové a které si děti zpravidla vezmou sebou domů.

V Česku nebo na Slovensku se tím pravděpodobně nikdo zatím nezabývá, ale v Americe je několik firem které vyrábí tyto placemats s motivy pro děti ve věku 3-5 let, s různými zábavnými nebo poučnými motivy.

Bez takovýchto předmětů se pravděpodobně jednoho dne neobejdete v rekreačních oblastech navštěvovaných rodinami s dětmi jako jsou rekreační střediska.

V Americe dětské zábavní parky jako je Disney World na Floridě, Disney Land v Kalifornii nebo v Paříži, a Lego Land tady u nás v Carlsbadu mají dokonce specifické restaurace jenom pro děti.

VELIKOST DĚTSKÝCH PORCÍ

Dnes není nic neobvyklého, že i dospělí nebo starší lidé (senior citizens) si objednávají poloviční porce.

Některá jídla nelze však půlit. Proto je běžnou praxí jídla která je možno podávat v polovičních porcích označit například hvězdičkou * a na lístek napsat, že tato jídla je možno obdržet v polovičních (dětských) porcích, čímž zabijeme dvě mouchy jednou ranou.

V takovém případě musíme mít na taková jídla vypracované speciální kalkulace které budou popsány v připravovaném semináři TVORBA RECEPTŮ A KALKULACÍ.

Příklad anglického dětského jídelního lístku řetězce TGI FRIDAY

Entrée comes with your choice of Coke?, Diet Coke?, Sprite?, Dr. Pepper?, Lemonade, Milk, or Chocolate Milk.
Friday's? Bold-N-Juicy Burger Served with Friday's? Fries.	Milkshakes Vanilla, Chocolate, Strawberry, Banana and Mint Chocolate Chip.
Cheese Pizza Served with salad or Friday's? Fries.	Specialty Fountain Sodas Roy Rogers (Cherry with Coke?) and Shirley Temple (Cherry with Sprite?).
Macaroni & Cheese Served with a garlic breadstick.	Smoothies Frozen drinks with a healthy twist including Gold Medalist, Tropical Runner and Tropical Oasis.
Hot Dog Served with Friday's? Fries.	Flings? Fruit juice blends poured over crushed ice including Pineapple Sunshine and Strawberry Surprise.
Grilled Cheese Served with Friday's? Fries.
Chicken Fingers Strips of chicken breast served with Friday's? Fries.	Ice Cream & Sherbet
Spaghetti Served with a garlic breadstick.	Cup of Dirt Chocolate pudding, crumbled Oreo? cookies and gummy worms.
Ribs Half rack of barbecue pork ribs with Friday's? Fries.	Sundae Two scoops of vanilla ice cream with hot fudge, hot caramel and chopped pecans.

Toto je příklad typického dětského jídelního lístku. Nejspíše si povšimnete, že na dětském jídelním lístku nejsou uváděny žádné předkrmy či antipasti, protože by to byla úplná blbost.

V tomto ohledu děti nejsou snobové jako všichni ti dospělí a jedí prostě to co znají a na co eventuálně mají zrovna chuť.

Také je zbytečné na dětském jídelním lístku uvádět například všechny pizzy které existují, protože děti mají v tomto ohledu limitovaná přání.

To samé platí i o těstovinách. Například v Americe každé malé dítě ví co jsou to makarony, případně makarony se sýrem, protože na tom děti vyrostly a věřte mi, že je nemůžete opít rohlíkem.

Těstoviny na dětských jídelních lístcích

Případová studie
Nedávno jsme byli s mými vnoučaty v jedné relativně populární italské restauraci El Fornaio v Del Mar v Kalifornii.

Babička jim přečetla dětský jídelní lístek, který podle mě není moc dobrý, ale byly na něm makarony se sýrem ($4,95), což moji gurmáni samozřejmě znají a mají rádi, tak si je objednali.

To aby děti z nudy snědly všechny housky, chleba a máslo které v každé západní restauraci jsou již na stole (zadarmo), by nebylo příliš žádoucí, ale v Českých a Slovenských restauracích se vám to ani nemůže stát protože to ještě není zvykem.

V našem případě než ty makarony donesli tak ti moji "Hajzlíci" se samozřejmě narvali chlebem, máslem a preclíkama které tam měli v košíčku na stole, ale jsem přesvědčen, že by ty makarony jedli také.

Conchiglie

Bohužel servírka místo makaronů přinesla těstovinové mušličky italsky zvané conchiglie, anglicky shells, kterým se v Italii říká také maruzelle, ale které se podávají buď jen s máslem, rajčatovou, nebo masovou omáčku ragú, tudíž ti moji gurmáni, protože to znají, se toho jídla ani nedotkli.

Servírka, jak je tomu v Americe zvykem, se za chvilku přišla zeptat, jestli je vše v pořádku, ale podle mě moc inteligence neměla, protože by bývala viděla, že ty děti se toho jídla ani nedotkly.

Řekl jsem ji že to v pořádku není, protože mí Hajzlíci si objednali špagety a že ona nám přinesla conchiglie, neboli shells.

Načež tomu ta "jídlonoška" dala korunu tím, že místo aby se omluvila a nabídla těm dětem něco jiného řekla, že to je co pod názvem makarony u nich podávají. Jaký B.S. a jaké podceňování inteligence dětí.

Pointa
Nepodceňujte inteligenci dětí. Některé děti, jako například moje vnoučata (i ve věku 5 ½ let) chodí do restaurací možná častěji než někteří zaměstnanci v pohostinství a byli byste překvapeni jaké tím pádem mají gastronomické znalosti.

Vrátit se na předchozí stránku