Témata na hostovce
Cestovní ruch
Co, kdy, kde a jak
Etika
Etnické kuchyně
Gastronomie
Hygiena a sanitace
Jídla a jídelní lístky
Kdo, kdy, kde
Koho se to týká
Konzulting
Kuchyňské techniky
Michael D. Klíma
Nápoje (koktejly)
O čem se nemluví
Pohostinství
Případové studie
Restaurace a servis
Stroje, náčiní a zařízení
Ubytování
Zbožíznalství
VÁNOCE
Autor: Michael Klíma | 22.12.2007 | Gastronomie
Americký Thanks Giving jsem vám částečně popsal, a teď jsou vánoce a tak bych tudíž měl něco napsat o tom co se v Americe jí o Vánocích.
Musím vám ale úvodem řííi, že to také není tak jednoduché.
Já jsem prožíval Vánoce v mnoha zemích jako například ve Skandinávii, v Rakousku, Německu, v Africe, ve Vietnamu, v Australii a dokonce i v zemi našich někdejších vzorů, ale myslím si, že nikde jinde na světě se media nesnaží navodit tu pravou vánoční náladu tak jako v Americe, ale přesto Vám mohu vám říci, že obzvláště tady v Kalifornii ty Vánoc nejsou takové jaké je pamatuji z domova.
Ne že by mi scházely ty jesličky, které jsem jako kluk měl doma tak rád a kolem kterých je v současné době v Americe velká diskuse, protože podle amerického zákona o oddělení církve od státu se nesmí již nikde veřejně vystavovat, ale schází mi jiné věci ze vzpomínek na mé mládí včetně toho sněhu.
Vánoce v Sydney v Australii na Coogee Beach
Tady v Kalifornii sice tu nejsou taková vedra jako v Austrálii, kde jsme Štědrý den slavili u moře na pláži, ale sníh tady v Carlsbadu také nemáme.
Mamouth Lake ski resort
Nejbližší sníh je v Mamouth což je asi 5 hodin jízdy a tak ty vánoce slavíme bez sněhu. Ten sníh mi ale ani tak neschází jako ta typická česká vánoční jídla a hlavně vánoční kapr.
Mořských ryb, humrů, krevetek, ústřic a všelijakých čerstvých mořských potvor tady máme jako nikde na světě, ale o pořádného kapra jako doma tady člověk nezavadí a bez kapra to prostě nejsou Vánoce.
V Americe se kapr nejí ani v Berwynu nebo Ciceru, což jsou předměstí Chicaga a místa největší koncentrace českých emigrantů kteří dodržují různé české tradice včetně jídla, ale kapra nejedí a sice proto, že kapři v Americe nejsou vůbec dobří a jsou považováni za podřadné jídlo.
Jsou z pravidla příliš velcí a páchnou bahnem, takže se vůbec nedají jíst. Když už, tak se jí ryby zvané bufalo, které se kapru velice podobají, ale věřte mi, že to není ono.
U nás doma, myslím v Česku, už tři dny před vánoci tatínek, který nic nenechával na poslední chvíli, přinesl domů kapra, a tak každý v rodině na vlastní kůži poznal, že vánoce skutečně přicházejí.
Tatínek také věřil na to, že kapr se musí zabít až těsně před smažením aby se při smažení ještě mrskal na pánvi a proto jsme kapra až do Štědrého dne chovali ve vaně a tím pádem se až do Štědrého dne nikdo nemohl koupat.
Dnes, pokud bych se jeden den nemohl alespoň osprchovat, bych si myslel, že to nepřežiji, ale tehdy jsem to považoval za příjemnou změnu v denní rutině. Maminka dokonce říkala že si v tom libuji protože prý jsem takový špindíra, že jednoho dne stejně shniji ve špíně.
Kapr, jakmile jsme ho dali do vany, dostal jméno Franta (Josef nebo Pepík se jmenovat nemohl protože tak se jmenoval tatínek) ale Frantu jsme v blízkém příbuzenstvu neměli.
My děti jsme si Frantu okamžitě oblíbili a házeli jsme mu do vany kousky chleba a jiné dobroty zbytky jídel, ale já si myslím, že Franta věděl co ho čeká a tak ztratil chuť k jídlu a ničeho se ani nedotkl, neboli moc velká zábava s ním nebyla.
Ta zábava, pokud se to tak dá nazvat, začala vlastně až na Štědrý den, což byl den Frantovy popravy. Sestra která byla vždycky měkota, ten den až do večeře odešla k babičce a tatínek, který také nebyl velký hrdina, šel do hospody na pivo zapít ten žal nad Frantou, a tak to zbylo na mamince a na mně a to jste ale neviděli to rodeo.
Maminka Frantu zabíjela úderem do hlavy paličkou na maso, což je údajně nejhumánnější způsob zabíjení kaprů, ale Franta, jako by věděl že je to jeho poslední minuta, tak mamince z té utěrky vyklouzl, a šup na zem kde po tom linoleu jezdil jako o závod.
No a to byl okamžik na který jsem se těšil já protože moje práce byla Frantu chytit a dát ho znovu na popraviště.
No a zbytek byl každý rok také stejný. Franta se skutečně mrskal ještě na té pánvi, na což jsme se všichni šli podívat, a přesto, že ještě "šuměl" když ho maminka dala na mísu, tak se nám do něj moc nechtělo. Totiž Franta se za ty tři dny stal více méně členem rodiny a komu se chce o Štědrý den jíst svého příbuzného. Nicméně po malé chvíli, příbuzný nebo ne, Franta byl pohřben v našich žaludcích.
Doma jez co máš a jinde co ti dají, a tak nakonec si člověk zvykne i na tu americkou stravu.
O vánocích se v amerických rodinách jí na prvém místě jednak krocan, o kterém již byla řeč při popisu Thanks giving, ale na druhém místě je to pečená šunka.
V Americe je ale všechno velké. Velká je ta zem sama o sobě, velké jsou i všechny katastrofy a tak i ta vánoční šunka musí být velká a pečená v celku, což má svá specifika která se liší od regionu k regionu.
Pečenému masu, což jsem již popsal, se v Americe říká roasted meat, ale jsou vyjímky, jako například u šunky. Pečené šunce se totiž říká baked ham, eventuálně baked glazed ham.
Šunku může v Americe dostat jednak syrovou, které se říká fresh ham a která je u nás známá jako vepřová kýta, ale ve většině případů pokud Američan řekne ham, tak má na mysli šunku která byla uzená, neboli Smoked, Hickory smokem ham, což znamená že ta šunka byla uzená nad ořechovým dřevem, ale v Americe nesmíte věřit všemu co vám kdo nakuká. Ta vůně toho ořechvníku je zpravidla umělá.
Další druh šunky je cured, což je šunka solená nebo nakládaná v láku nebo v tak zvaném "pajcu", a v neposlední řadě ham dried, neboli šunka sušená jako jsou italské šunky Prosciutto, nebo Serrato.
Při nákupu šunky v Americe musíte ale být velice opatrní. Jak víte, tak v Americe je všechno "česnek bez zápachu a zápach bez česneku" tudíž i uzená šunka, která není vlastně uzená ale pomazaná něčím čemuž se říká liquid smoke, neboli tekutý kouř. What a country!
Ale tím to nekončí. Šunku můžete dostat na kosti, bez kosti, nekrájenou nebo již nakrájenou, ale v poslední době dokonce nakrájenou na kosti na plátky na které by se to nepodařilo nakrájet ani mně, a to je již co říci.
Shodou okolností tuto šunku koupila včera manželka. Abyste tuto šunku nekupovali, to vám nemohu říci, to by nebylo etické, ale manželce jsem řek, že takovou šunku může příště koupit jedině pře moji mrtvolu.
Ta šunka je totiž již pečená a pokud ji nechcete jíst studenou, tak si ji musíte ohřát a tím ať děláte co děláte, se ta šunka vysuší.
Jak jsem již řekl, tak tady v Americe, stejně tak jako dnes již i u nás, je možno koupit všechno již hotové a tudíž i šťávu na tu šunku, které se v Americe říká glaze, kterou si můžete také ohřát a na tu šunku přelít, ale to také není ono.
Mně totiž u toho u všeho schází ta vůně která se line po celém baráku když se celá šunka peče, a také ta zábava při jejím porcování, a ten sajrajt, jak tomu říká manželka, který se při tom nadělá.
Ten "sajrajt" neboli ořez já mám ale nejraději, protože z toho je nejlepší moje oblíbené jídlo což jsou šunkofleky. Co mně ale u každé té americké šunky schází je ta kost od šunky bez které se myslím nedá udělat žádná pořádná hrachová polévka.
Pokud chcete udělat v Česku americkou "glazírovanou" šunku tak jednak musíte uvědomit, že uzená šunka se v zásadě dá jíst tak jak je, takže vlastně ji více méně jen ohříváte, a přidáváte ji chuť, což se dělá formou tak zvané glaze .
Na glaze, čemuž by se česky asi řeklo glazura, nepotřebujete žádný přesný recept.
Taková typická americká glazura je:
U té glaze se ale nekladou meze fantazii. Tudíž pokud do ni chcete přidat ananas, nebo javorový sirup, tak se nedělejte žádné zábrany, protože ta glaze se ničím pokazit nedá. Prostě vašim hostům řeknete že to tak má být a basta.
Suroviny smícháme a vaříme na mírném ohni asi 1 minutu. Přidáme 1 jablko krájené na tenké plátky a ¼ pomeranče krájeného na plátky a zahřejeme na servírovací teplotu.
Kůži šunky nařízneme ostrým nožem, šunku pomázneme slabou vrstvu hořčice, posypeme hnědým cukrem a dáme do trouby vyhřáte na 176° C. Jakmile cukr ztmavne snížíme teplotu na 140° C, a při občasném přelévání vypečeným tukem šunku pečeme zvolna až na vnitřní teplotu 85°C.
Pečenou šunku necháme alespoň 30 minut na teple odpočinout a pak ji krájíme na libovolné plátky. Plátky šunky přeléváme teplou glazurou s ovocem.
Vhodná příloha v Americe by byly sladké brambory v jakékoliv formě, ale i bramborová kaše. Jako druhou přílohu můžeme podávat krémový špenát nebo dušený hrášek.
Závěrem mi nezbývá než Vám popřát příjemné prožití svátků Vánočních a hodně štěstí do nového roku.
MICHAEL KLIMA
Koncept Steakgrill
Počet návštěv