Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Fortune cookie je křehké, duté pečivo z mouky, cukru, másla, mléka a vanilky ve kterém jsou zapečené malé papírky z jakýmisi čínskými moudrostmi, předpovědmi a někdy i se šťastnými čísly.

V některých západních zemích, ale hlavně v Americe se toto pečivo podává v čínských restauracích při odchodu jako pozornost podniku, ale v Číně ani jinde v Asii se s nimi nesetkáte.

Fortune cookies byly údajně vynalezeny v San Francisku nebo v Los Angeles, ale nějaké věrohodné důkazy o tom nejsou.

Fortune v angličtině znamená osud, náhoda, štěstí, zdar, bohatství, ale já na takové nesmysle nevěřím. Do čínských restaurací chodím často a takže jsem těch fortune cookies otevřel tisíce ale žádná ta šťastná předpověď se mi nesplnila ba naopak mně ty fortune cookies málem přivedly do neštěstí.

Jak jsem se již zmínil, tak až do roku 1968 jsem byl ředitelem Čínské restaurace v Praze.

Asi tak v roce 1966 k nám přijel manželky bratranec Saša, Čech jak poleno, který ale již od 45 roku žije v Los Angeles. Samozřejmě, že jsem ho do té restaurace pozval abych se mu pochlubil. On sice není z pohostinství, ale je to jakýsi gurmán a shodou okolností rozumí čínské kuchyni a tak jsem byl velice potěšen když mi tu "čínu" pochválil, ale řekl mi, že mi tam schází fortune cookies.

Ta pražská čínská restaurace byla založena Číňany z Rudé Číny a ne Američany, takže jsme tam fortune cookies samozřejmě neměli.

Já jsem se považoval za jakéhosi odborníka na čínskou kuchyni kterou jsem se ale naučil v Indočíně a tak jsem vůbec nevěděl, že něco takového existuje. Saša se mi to snažil vysvětlit, ale já to vůbec nechápal a tak mi řekl, že mi jich několik pošle.

Na celou věc jsem po čase zapomněl, ale pak jednou za mnou do té Číny přišli tři pánové z STB a začali se mně vyptávat na to jaké styky mám s Amerikou, s kým si dopisuji a kdo mi posílá nějaké zprávy. Já jsem jsem samozřejmě na Sašu již zapomněl a tak jsem trval na tom, že se s Američany nestýkám.

Já jsem byl hned po válce ve Francii, odkud jsem se blbec vrátil před únorem 48, a byl jsem v podezření že jsem byl ve Francii vyškolen ku špionáži a tak mně dali k PTP. Šel jsem z jedné prověrky do druhé, nic mi nedokázali a tak mně z toho PTP sice pustili, ale zřejmě na mně zase něco hledali.

Pozvali si mně tudíž napřed do Ruzyně kde mně vyslýchali zase nějací jiní odborníci a potom na Hradčany. Tam přede mně položili takovou žlutou moučku a cedulky s různými kódovanými zprávami a tajnými čísly a chtěli abych jim ty kódy vysvětlil.

Mohu vám říci, že jsem se už viděl na Sibiři protože oni se nedali přesvědčit že nejsem americký špion. Nakonec se mně ale zeptali, kdo je to ten Saša v Americe a v ten okamžik mi došlo, že jsou to ty fortune cookies které mi Saša popisoval, ale oni to ti volové rozmlátili na moučku a tak mně to hned nenapadlo. Tudíž jsem jim to pak vysvětlil, a když pak tu moučku také podrobili nejspíše chemickému rozboru a nic nenašli, tak mi uvěřili.

No, jak vidíte, tak ty fortune cookie mi byly málem osudné (fortune) ale i velké štěstí (fortune) na tu historku si pokaždé vzpomenu když si to cookie rozlousknu.

Dlouho jsem také nevěděl jak se ty fortune cookies vlastně dělají, ale nedávno jsem měl štěstí (fortune) a viděl jsem to na televizi a mohu vám říci, že je to tak jednoduché, že mně až udivuje, že jsem to nevynašel já.

Vrátit se na předchozí stránku