Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Úvodem bych chtěl upzornit,že tento příspěvek je více méně odpověď Karlovi na jeho dotaz na koho se obrátit v případě zájmu o podnikání v pohostinství, tudiž pokud to není předmětem Vašeho zájmu, tak byste ho ani neměli číst.

 

Ten článek je velice starý a napsal jsem ho i do stránek Gastronews, což jsou jakési rádoby stránky pro odborníky, ale tam to nepadlo na úrodnou půdu, protože to všichni zřejmě vědí.

 

Tyto stránky nejsou sice pro odborníky, ale kdo ví, možná že někdo z vás po absolvování Hostovky bude o kariéře v pohostisntví uvažovat, a já si myslím že již ten fakt, že budete sofistikovaným hostem bude předpokladem vašeho úspěchu.

 

Například je známo, že více než 90% úspěšných provozovatelů pohostinství jsou lidé kteří neměli odborné vzdělání, ale kteří jako sofistikovaní hosté věděli co hosté chtějí a co jim patří.

 

 

Oproti tomu je také známo, že mnozí provozovatelé pohstinství, až na nějaké výjimky, ať již s odborným vzděláním nebo ne, do jiných restaurací jako hosté nechodí, takže nemají možnost srovnání a dříve nebo později špatně skončí.

 

 

Je také známo, že laici, až na nějaké výjimky, si umí přiznat že jsou věci které neznají a jsou natolik chytří, že se umí obklopit lidmi kteří jsou chytřejší než jsou oni, nebo si nechají poradit od zkušených, případně hledají radu od renomovaných konsultantů.

 

 

Přikládám vám članek který by vaše rozhodnutí zvolit si pohostinství jako vaši budoucí kariéru neměl ovlivnit, protože tak jedoduché to pohostisntví zase není což je dobře protože by do něj fušoval skutečně už kde kdo. □

 

 

KOUPIT, POSTAVIT, FRANCHIZOVAT, NEBO MANAŽOVAT?

Osoba která se rozhoduje pro kariéru nebo investici v pohostisntví a která má již potřebné odborné znalosti má několik možností:

 

? Manažovat restauraci pro někoho jiného, a to buď individuální restauraci nebo restauraci nějakého řetězce.
? Koupit vlastní restauraci nebo investovat do frenchizy a sám to manažovat.
? Koupit stávající restaurant a ten provozovat tak jak byl dosud provozován nebo změnit jeho koncept.
? Postavit novou vlastních restauraci podle svých představ a tu sám manažovat. □

 

 

Při rozhodnutí zda manažovat pro někoho jiného, manažovat vlastní franchíz, koupit stávající nebo postavit novou restauraci, musí každý zvážit nejenom své finanční možnosti,míru odborných znalostí a schopnost zvládat stresové situace, ale i schopnost zvládat výsledky případného úspěchu či neúspěchu.

 

 

Koupit si drahé auto, vybavit si svoji kancelář novým luxusním zařízením, přijmout atraktivní sexy sekretářku, je jen otázka peněz.

 

 

Mnozí nezkušení podnikatelé, zaslepení případným okamžitým úspěchem si neuvědomují, že mohou přijít i hubená léta, výkyvy v sezóně a nečekané katastrofy a že s určitým rizikem musíme prostě stále počítat.

 

 

Koupě stávající úspěšné restaurace

Jestliže koupená restaurace je prokazatelně úspěšná tak odměna může být vysoká. Jestliže třeba ne vaši vinou daná restarace zkrachuje, tak finanční ztráta může být nenahraditelná.

 

 

Koupě zkrachované restaurace

Zkrachované restaurace jsou naprodej častěji než restaurace které jsou úspěšné.
Při koupi zkrachované restaurace, nebo restaurace která je na prodej z jiných důvodů má kupující zpravidla více informací než měl její původní majitel. Restaurace neuspějí z různých důvodů, někdy i přes noc. V žádném případě ale neexistuje nějaký recept jak překonat ztracenou reputaci.
Ztrátit reputaci je možno třeba i přes noc, ale získat ji zpět trvá někdy i několik let.

 

 

Postavit novou restauraci

Bez potřebných odborných znalostí restauratér který v Americe staví svoji restauraci "od píky" podstupuje nepředstavitelné riziko.
Investice nejméně jednoho milionu dolarů do relativně jednoduché restaurace je zcela běžná. Nalezení investora který se na riziku neúspěchu chce podílet, procento případného neúspěchu nikterak nesnižuje.

 

 

Plné zařízení restaurace o 100 místech stojí mezi $6.000 až $10.000 nebo i více za každé místo, neboli $400.000 až $600.000. K tomu musíte přičíst hodnotu pozemku v případě jeho koupě nebo jeho nájmu.

 

 

Na druhé straně stánek se sendviči můžete v Americe otevřít za méně než $30.000. Pokud se rozhodnete pro jakoukolif formu podnikání v pohstisntví a nejste si jisti že k tomu máte potřebné znalosti, tak se obraťte na renomovanou konzultační firmu nebo čtěte mé příspěvky na těchto stránkách.

 

 

Investice do frenchizy

Frenchizink tím, že frenciza byla již testována, včetně lokace, jídelního lístku a marketingového plánu, vyžaduje nejméně finančního rizika. Přesto ale i frenchízovaná restaurace může skončit neúspěchem.

 

 

Ani ryba ani rak

(Případová studie)

 

 

Asi tak v roce 1991, neboli ne příliš dlouho po Sametové revoluci, v době kdy jsem byl v České Republice v zastoupení americké firmy Blodgett, za mnou přišel jeden mladý muž který se představil jako Standa, s tím, že se dozvěděl, že v Americe jsem konzultantem v pohostinství, a jestli bych mu tudíž neporadil s jeho záměrem.

 

 

Já také věřím na to, že žádná otázka není tak hloupá aby se na ni nenašla chytrá opověď a tak přesto, že jsem byl zrovna dosti zaměstnaný jsem ho vyslechl.

 

 

Heslem mé americké konzultační firmy je: "Pokud váš záměr má předpoklady úspěchu, tak vám ho pomohu přivézt k úspěšnému konci, a pokud ne, tak vám ho za pár dolarů rozmluvím".

 

 

Standa byl absolvent některé z těch četných českých hotelových školy, a právě se vrátil ze čtrnáctidenní dovolené ve Spojených státech, kde během té doby, jak mi řekl, okoukal to americké pohostinství, které na něj údajně veliký dojem, a že teď prostě již ví v čem ten úspěch amerického pohostinství vězí.

 

 

Nejvíce se mu líbily všechny ty restaurace rychlého občerstvení, o čemž mně nemusel moc přesvědčovat, protože jsem ani nepředpokládal že by býval si mohl dovolit navštívit některou z těch lepších restaurací kde by za večeři (bez vína) dal $50.00 a možná i více.

 

 

To ale není předmětem mé úvahy. Předmětem mé úvahy jsou naivní představy našich "odborníků" (Standa se totiž za odborníka považoval) o americkém pohostinství.

 

 

Standovi se totiž nejvíce líbily restaurace zvané SUBMARIN, které mají své jméno od sendvičů které jsou jejich jediným artiklem a které jsou ve tvaru ponorky.

 

 

Nechci zde rozvádět to jak rozsáhlé a členité americké pohostinství je, ale nechtěl bych aby si někdo myslel, že charakterem amerického pohostinství jsou všechny ty provozy rychlého občerstvení jako jsou hamburgárny, pizzerie, prodejny hot dogů, sendvičů apod.

 

 

Typů restaurací tak zvaného rychlého občerstvení kterých jsou v Americe statisíce, je tolik že bych je zde ani nemohl popsat, což dnes je vlastně již zbytečné protože některé, přestože se mně spoustu lidí snažilo přesvědčit, že Češi ty "věci" nikdy jíst nebudou, jsou dnes již roztroušeny po celé republice a jak se zdá, tak si počínají lépe než některé typické české restaurace.

 

 

Standův nápad tudíž nebyl špatný, ale měl k tomu takový typický český přístup. Standa totiž ani nevěděl, že jedna z těch restaurací Subway, která se mu líbila je frenchíz a o tom co frenchíz je neměl ani zdání.

 

 

Jaké jsou různé formy franchízů ngu se dnes na našich vysokých hotelových školách určitě již vyučují, ale na škole kterou Standa tehdy vystudoval o frenchizinku zřejmě ještě nic nevěděli, natožpak aby o tom něco učili.

 

 

Subway

Subway je největší frenčízing tohoto typu na světě s asi 18.000 restauracemi v 74 zemích, z čehož jen jedna restaurace, které se říká "vlajková loď"je ve vlastnictví firmy která ji provozu již od roku 1965 a která celý systém začala nabízet jako frenchizink v roce 1974.

 

 

Subway má své restaurace i malých obcích a tím pádem ve Spojených Státech má dnes více jednotek než například McDonalds který je ve výběru míst poněkud vybíravější.

 

 

Frenchizink Fee

Frenchising Fee, což je členský poplatek za užívání jejich jména a jejich systému je $12,500. Předpokládaná investice, podle velikosti je $69,300 - $191,000, přičemž je možnost financování třetí osobou.

 

 

V členském poplatku je zahrnuto čtrnácti denní školení z čehož je 50% praxe a 50% teorie, a případná odborná pomoc. No, a když se to tak vezme tak Standova naivita byla v tom, že si myslel že skutečnost že je absolvent hotelové školy mu stačí k tomu, aby se do tak jednoduché věci, jako je Submarin mohl pustil. Nemusím vám ale říkat, že jsem mu to během několika minut rozmluvil, což mi asi dodnes nemůže odpustit, ale na moji omluvu musím říci, že jsem mu za to nic nepočítal.

 

 

V poslední době ale, věřte-nevěřte, v České republice již vzniklo několik tak zvaných "frenchízinků". Některé již zkrachovaly a jiné stále ještě vznikají a do jaké míry jsou to typické frenchizinky nebo jenom restaurace provozované formou nájmu, případně propachtováním restaurace s nějakým lákavým názvem musíte posoudit sami.

 

 

Frenchizování (Frenchising)

Frenchizování je často označováno jako průmysl nebo jako obchodní činnost. Frechizování ale není ani jedno ani druhé. Je to metoda neboli způsob řízení, obchodní činnosti a marketing určitého výrobku nebo služeb, který je používán nejrůznějšími odvětvími průmyslu a obchodu.

 

 

Frenchíz (franchise) jsou zvláštní výsady udělené jednotlivci nebo organizaci (franchisee) užívat jistá práva a znalosti vlastněné korporací která je držitelem těchto práv a znalostí (franchisor).

 

 

Prvenství v používání tohoto systému je často připisováno americké firmě Singer vyrábějící šicí stroje, která údajně tento systém použila již krátce po skončení americké Občanské války. Později, na přelomu století, rozvojem automobilového průmyslu, se tento systém rozšířil po celém území Severní Ameriky. Americký automobilový průmysl byl krátce na to následován sítí benzínových pump. Začátkem roku 1900 tento systém značně pomohl růstu organizací vyrábějících nealkoholické nápoje, rozšířením sítě distributorů. Do pohostinského oboru byl tento systém prvně zaveden v roce 1920 firmou Howard Johnson's a firmou A&W Root Beer.¨

 

 

Provozní formát frenchizinku

Původně byl frenchíz v Americe používán jenom k distribuci výrobků a populárního podnikového jména, avšak tento způsob v poslední době ztrácí na důležitosti.

 

 

Druhý způsob použití frenchízinku je PROVOZNÍ FORMÁT FRENCHIZINKU (Business Format Frenchízing), neboli používání držitelova systému k celkovému obchodnímu řízení a provozu nezávislé provozovny.

 

 

Tento systém, který je pro podniky veřejného stravování nejvhodnější se rozrůstá v pohostinství na celém světě mílovými kroky. Tento způsob totiž, dovoluje uživateli nejenom používat držitelovo jméno, a provozní systém, ale také všechny ochranné známky, odchodní formát, manuály, chráněné receptury, strategii marketingu, apod.
Jeden z hlavních důvodů prudkého růstu tohoto formátu, podle několika studií budoucnosti frenčízingu, prováděných "futurology" je, že více a více lidí se přesvědčilo o tom, že frenčízing jim poskytuje možnost stát se podnikateli bez jakýchkoliv znalostí daného oboru, bez zdlouhavého získávání praxe a zkušeností a hlavně bez rizika, které je nejčastějším důvodem který je od rozhodnutí státe se soukromými podnikateli odrazuje.

 

 

Tento systém se neomezuje jen na určitý typ restauračního provozu. Výhody frenchízingu jsou využívány jak velkými hotely a motely, tak i všemi typy restaurací... od restaurací s plným provozem, přes specielní nebo etnické restaurace, až po restaurace rychlého občerstvení (Fast food), a prodejní automaty (Vending machines).

 

 

Pro účel tohoto článku frenchizor je označován jako držitel a frenchízee,, jako uživatel.

 

 

Dnes téměř každý podnik s dobrým hospodářským výsledkem, který je dobře organizován, s unikátním, jednoduchým a efektivním systémem řízení, který je možno někoho snadno a rychle naučit, má předpoklady stát se zakladatelem a držitelem frenchízingu neboli franchizor.

 

 

V pohostinství se takový systém nejčastěji skládá z vlastního unikátního jídelního lístku, vlastních receptůr, ekonomického způsobu výroby, speciálního zařízení a vybavení, ze způsobu servisu, řízení, kontroly, průzkumu trhu, marketingu a hlavně podrobných podnikových manuálů.

 

 

Držitel (frenchizor) který takový systém vyvinul a prakticky vyzkoušel jeho efektivnost, poskytuje uživateli (frenchizee) smluvně právo a licenci tento systém používat. Držitel rovněž poskytuje uživateli potřebné školení a trénink v používání tohoto systému a zásad, jakož i podporu při dalším provozu.

 

 

Závislé frenchizy

Držitel frenchizinku ve většině případů, si mimo základní provozovny (Flag ship) ponechá ve svém vlastnictví určitý počet provozoven které řídí a obhospodařuje vlastními prostředky. Tyto provozovny jsou označovány jako závislé.

 

 

Nezávislé frenchizy

Provozovny které jsou v majetku uživatelů frenčízingu jsou označovány jako nezávislé. Až na nějaké výjimky držitel frenchizingu nikterak neomezuje počet nezávislých provozoven které uživatel může vlastnit, pokud tím neklesá kvalita výrobků a poskytovaných služeb. Není však nikterak neobvyklé, že držitel frenchizinku odkoupí od uživatele zpět nezávislé provozovny které uživatel z jakéhokoliv důvodu není již ochoten, nebo schopen dále vést, jelikož prosperita a dobré jméno všech provozoven je jedním ze základních předpokladů úspěchu kteréhokoliv frenchizinku.

 

 

V krátkosti, frenchizink je pro jeho zakladatele způsob růstu a rozvoje mateřského podniku (Flag ship), s minimálním rizikem a bez obětování naděje na úměrný zaloužený zisk.

 

 

Zasloužený zisk

Uživatelé používají držitelovo jméno, systém provozu a řízení avšak jsou vlastníky nezávislých provozoven a tudíž i když jsou smluvně vázáni dodržovat podmínky a zásady stanovené držitelem frenčízingu, mají větší svobodu rozhodování nežli mají někteří ředitelé provozoven v držení řetězce (chainu).

 

 

Frenchizování celé organizace, jako je například McDonald's, Kentucky Fried Chicken, Dunkin Donuts, Holiday Inn, apod., je jedním z nejvýznamnějších způsobů rozvoje pohostinských podniků ve dvacátém století.

 

 

Dnes není již pochyby o tom, že v blízké budoucnosti každý zaměstnanec v ohostinství bude v takovém systému buď pracovat, nebo s ním soutěžit a posudek toho, kdo v této soutěži zvítězí ponechám na vás.

 

 

Trend globálního pohostinství

Frenchiz však již není jenom výsadou velkých organizací. Malé organizace, mnohdy s velmi malým obratem jsou často zakladateli úspěšného frenchizinku a v tom ohledu při vstupu do EU má české pohostinství možnost zaplňovat mezery.

 

 

VÝHODY A NEVÝHODY

K pochopení celého systému frenčízingu je nutné se napřed seznámit s jeho ekonomickým významem. Přitom je také nutno přihlédnout k výhodám a nevýhodám jak pro uživatele tohoto systému, tak i pro jeho držitele.

 

 

Hlavní výhodou držitele frenchizinku při rozšiřování jeho základní organizace je, že není odkázán jen na svůj kapitál, jelikož uživatelé jeho systému a majitelé nezávislých provozoven jsou vlastně investory v jeho základním podniku a tím pomáhají k jeho rozvoj a růstu.

 

 

Držitel jednak obdrží od uživatele základní vstupní poplatek a potom pobírá členské poplatky za poskytování práva a služby, ve většině případů na základě hrubého zisku. (Hrubý zisk je snadněji kontrolovatelný nežli čistý zisk).

 

 

Vstupní poplatek

Vstupní poplatek je určen smlouvou podle rozsahu v jakém uživatel používá držitelův systém. V některých případech to může být jenom jméno, případně centrální systém marketingu nebo systém reservací, jako je tomu u mnoha hotelových a restauračních provozů, ale ve většině případů se jedná o používání kompletního provozního formátu vlastněného držitelem.

 

 

Výši vstupního poplatku do velké míry ovlivňuje popularita základního frenčízu a jeho Goodwill. Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším frenčízovým poplatkem může být v Americe i několik set tisíc dolarů, avšak úměrně k tomu stoupá naděje na vyšší čistý zisk.

 

 

Nezávislost

Uživatelova nezávislost je další výhodou pro držitele. Držitel se nemusí starat o najímání (nebo propouštění) zaměstnanců a vedoucích jednotlivých nezávislých provozoven. Uživatel, který je vlastně majitel dané provozovny je navíc stejně motivován jako držitel frenchizingu.

 

 

Výhody

Úměrně s růstem počtu uživatelů základního frechízu, rostou a vznikají další výhody jak pro držitele, tak i pro uživatele.

 

 

Za hlavní je možno považovat výhody hromadného nákupu, kdy jak závislé, tak i nezávislé provozovny dostávají slevu (rabat) na suroviny a zařízení na základě hromadného nákupu. Se zvýšeným počtem provozoven narůstá i známost a popularita základního frenchízu, což se odráží ve zvýšeném obratu a případně čistém zisku.

 

 

Popularita samozřejmě přináší i jiné výhody jako je například lepší výběr při přijímání pracovníků. Je totiž známo, že lidé raději pracují za méně peněz ve známých podnicích, s dobrým jménem a s dobrou reputací, nežli za více peněz v podnicích které nemají naději na růst a nebo jsou dokonce ztrátové a nebo které jsou méně známé.

 

 

Zvýšený počet zájemců o zaměstnání v prosperujícím frenčízu samozřejmě dává majiteli možnost výběru kvalitního personálu.

 

 

Nejlepším důkazem toho je skutečnost, že americký frenchíz McDonald's, při najímání 630 zaměstnanců pro první moskevskou provozovnu měl možnost si vybrat z 5.000 (viz. Pohostinství a cestovní ruch č. 4). Jak je vidět z uvedených příkladů, jedna dobrá věc vede k druhé a tak to jde dokolečka, jako ta pohádka o živé vodě.

 

 

Krátce po sametové revoluci v roce 1990, jsem napsal, že nepochybuji o tom, že v blízké budoucnosti většina populárních zahraničních frenchizorů bude v České republice nabízet své systémy. Věděl jsem, že některé ty nabídky budou tak lákavé, že bude těžké ty nabídky odmítnout. Napsal jsem také, že otázkou nebylo který z těch zahraničních systémů si vybrat, jako který si vybrat jako model k vytvoření typicky českého frenchízingu.

 

 

Napsal jsem, že vyvinutí perfektního frenchízingového systému není jednoduchý úkol, avšak že osobně mám velkou důvěru v českou vynalézavost a ingenuitu a že věřím, že dříve nebo později nějaký z našich skrytých talentů přijde s frenchizingovým systémem který bude tak dobrý, že se nakonec bude vyvážet do ostatního světa.

 

 

Ray Kroc

Jestli tomu nevěříte, tak si vám dovoluji připomenout, že Ray Kroc, zakladatel největšího a nejúspěšnějšího frenchízingu McDonald's, byl více méně původem Čech.

 

 

Také jsem napsal, že věřím, že takových Ray Kroců musí být v Česku více, a tudíž pokud by se někdo o vybudování typického českého systému frenchízingu chtěl pokusit, že mu s tím rád pomohu. No, Češi jak víme všechno vědí a od nikoho radu nepotřebují a navíc ne od nějakého emigranta což tedy je veliká chucpa a tak zatím se nikdo neozval ale moje nabídka stále ještě platí.

 

 

České pokusy o frenchízing

Jeden můj známý mi z česka poslal obrázek českého frenčízingu Potrefená husa, s tím, jestli bych mu nemohl napsat co si o tom myslím.

 

 

Hodnotit frenčízingový projekt Potrefená husa není pro mně jednoduché. Obrázky, obzvláště barevné, jsou vždycky dobrým způsobem marketingu. Několikráte jsem se ale již zmínil, že přirovnávám pohostinské provozy pastičce na myši, do které se ty myšky dají nalákat na dobré vnadilo. Několikrát jsem ale také vyjádřil můj názor, že nachytat ty myši do pastičky není tak velké umění jako spíše je tam nalákat opětovaně a případně si je tam udržet.

 

 

Pokud bych měl hodnotit projekt Potrefená husa, tak bych samozřejmě musel znát více podrobností a případně udělat audit kvality služeb, a feasibility study, už jenom proto, že mi to jako typický americký franchíz založený na nějakém konceptu nepřipadá, ale spíše jako "projekt", nebo "řetězec" (chain) který poskytuje více méně jen jméno a eventuelně slevu při hromadném nákupu, zejména piva to ale neubírá na jeho popularitě tudíž "You cannot diskuss success".

 

 

Projekt Potrefená husa byl údajně oceněn cenou Jaroslava Vašaty, ale já si myslím, že by si zasloužil spíše cenu Jaroslava Švejka, který když se to tak vezme byl větší znalec piva a v hospodách byl jako doma.

 

 

Ale co já vím. Opravte mně pokud se mýlím, ale o tom jak co dělají nebo o tom proč jsou tak úspěšní nebylo zatím nikde nic podrobně napsáno a tak je to nejspíše tajemstvím.

 

 

Podle mně ale typickým, a možná prvním českým úspěšným restauračním "řetězcem" byly Voňkovy vegetářské restaurace, kterých bylo za mých mladých let v předválečné republice po Praze nejméně 15. Všechny Voňkovy restaurace měly téměř stejný jídelní lístek, a daly se hodnotit jako "koncept".

 

 

Nicméně celá ta moje úvaha je na podporu mé teorie, že budoucnost globálního pohostinství není v těch rádoby "francouzských" restauracích, ale v podnicích ve kterých dobré jídlo, dobré pití a dobré služby poskytovány za přijatelné ceny nejenom té vysoké zvěři, ale i těm malým myškám.

 

 

No a v Česku budoucnost pohostisntví je v obrození malých a středních "rodinných" restaurací ve kterých vědí co hostu za jeho poníze patří. □

 

 

Manažování restaurace

Rozhodnutí manažovat restauraci pro někoho jiného jako najatý profesionální manažer vyžaduje nejméně finančního rizika nicméně případný neúspěch může mít velké psychologické následky.

 

 

Všechno je to v potřebném know how.

 

 

Předpokládané znalosti a dovednosti manažera se velikostí provozu nikterak moc neliší. Rozdíl je mnohdy jen v číslech. Nároky na manažera v pohostinství se zvyšují ze dne na den.

 

 

Profil budoucího manažera kuchyně, i když ne zrovna v pořadí důležitosti je:

? vrozená inteligence
? základní všeobecné vzdělání
? vyšší odborné vzdělání
? odborná zkušenost a praxe
? odvaha, fantazie, poctivost, pravdomluvnost, pracovitost
? široký obzor a ctižádostivost
? umělecké vlohy a kreativita
? organizační schopnosti
? manažerské vlohy
? schopnost samostatně rozhodovat
? znalost logistiky a marketingu v pohostinství
? znalost angličtiny a případně ještě jednoho cizího jazyka
? znalost psychologie a umění jednat s lidmi
? smysl pro zodpovědnost a pracovní disciplínu
? touha po neustálém sebevzdělání
? členství v profesionálních organizacích
? a v neposlední řadě schopnost publikovat a hlavně předávat své vědomosti a zkušenosti druhým. □

 

 

Závěrem bych chtěl jen dodat, že já se konzultacemi v Česku nezabývám, ale pomohl jsem v Česku oteřít restauaci úplnému laikovi a to více méně proto, že jem se chtěl utvrdit v mé teorii, že k úspěšnému provozování restarace nemusíte trávit své mládí ve školní škamně.

 

Musitíte ale vědět co hosté nemají rádi, musíte umět dát lidem to co chtějí, musíte umět ohnout hřbet, musíte mít potřebný drive a potřebné know how a případně znát nějakého schopného konzultanta nebo mít dobrého mentora.

 

Bylo to sice velké riziko, ale ukázalo se, že jsem vsadil na správného koně. Můj protežé, Jaroslav Honzajk, majitel velice úspěšného kncetptu STEAGRILL je dnes pro své odborné znalsti již respektovaným odborníkem který je schopen poradit i jiným, tak pokud potřebujete pomoc s vašim případným záměrem, tak se na něj obraťte na: honzajk@honzajk.cz, Tel.: + 420 777 72 73 62

 

 

Jarda se ale drží mého kréda, že když Váš záměr má předpoklady úspěchu že Vám ho pomůže přivézt k úspěšnému konci a pokud ne, že Vám ho za pár korun rozmluví.

 

□

Vrátit se na předchozí stránku