Témata na hostovce
Cestovní ruch
Co, kdy, kde a jak
Etika
Etnické kuchyně
Gastronomie
Hygiena a sanitace
Jídla a jídelní lístky
Kdo, kdy, kde
Koho se to týká
Konzulting
Kuchyňské techniky
Michael D. Klíma
Nápoje (koktejly)
O čem se nemluví
Pohostinství
Případové studie
Restaurace a servis
Stroje, náčiní a zařízení
Ubytování
Zbožíznalství
FRANCHISING
Autor: Michael Klíma | 24.4.2009 | Pohostinství
FRANCHISING
Úvaha
Asi tak v roce 1991, neboli ne příliš dlouho po Sametové revoluci, v době kdy jsem byl v České Republice v zastoupení americké firmy Blodgett, za mnou přišel jeden mladý muž, s tím, že se dozvěděl, že v Americe jsem konzultantem v pohostinství, a jestli bych mu neporadil s jeho záměrem.
Heslem mé americké konzultační firmy bylo: „Pokud váš záměr má předpoklady úspěchu, tak vám ho pomohu přivézt k úspěšnému konci, a pokud ne, tak vám ho za pár dolarů rozmluvím“.
Ten mladý muž, který se jmenoval Standa, byl absolvent nějaké hotelové školy, a právě se vrátil ze čtrnáctidenní dovolené ve Spojených státech, kde jak mi řekl, okoukal to americké pohostinství, které na něj údajně udělalo veliký dojem. Nejvíce se mu líbily všechny ty restaurace rychlého občerstvení, o čemž mně nemusel moc přesvědčovat, protože jsem ani nepředpokládal že by býval si mohl dovolit navštívit některou z těch restaurací kde by dal v průměru až $50.00 za večeři (bez vína).
To ale není předmětem mé úvahy. Předmětem mé úvahy je, jak naivní představy u nás mají odborníci (ten mladý muž byl odborník) o americkém pohostinství. Standovi se totiž nejvíce líbily restaurace zvané Submarin, které mají své jméno od tvaru sendvičů které jsou jejich jediným artiklem a které jsou ve tvaru ponorky.
Nechci zde rozvádět to jak rozsáhlé a členité americké pohostinství je, ale nechtěl bych aby si někdo myslel, že americké pohostinství jsou všechny ty hamburgárny, pizzerie, prodejny hot dogů, sendvičů apod.
Typů restaurací tak zvaného rychlého občerstvení kterých jsou v Americe statisíce, je tolik že bych je zde ani nemohl popsat.
Některé, přestože se mně spoustu lidí snažilo přesvědčit, že Češi ty „věci“ nikdy jíst nebudou, jsou dnes již roztroušeny po celé republice a jak se zdá, tak si počínají lépe než některé typické české restaurace.
Standův nápad tudíž nebyl špatný, ale měl k tomu takový typický český přístup. Standa totiž ani nevěděl, že jedna z těch restaurací Subway, která se mu líbila je frenčíz a o tom co je frenčíz Standa neměl ani zdání. Různé formy frančízingu se dnes na našich vysokých hotelových školách určitě již vyučují, ale na škole kterou Standa tehdy vystudoval o frančízingu zřejmě ještě nic nevěděli, natožpak aby o tom něco učili.
Subway je největší frenčízing tohoto typu na světě s asi 18.000 restauracemi v 74 zemích, z čehož jen jedna restaurace, které se říká „vlajková loď „ je ve vlastnictví firmy která je provozu již od roku 1965 a která celý systém začala nabízet jako frenčízing v roce 1974.
Submarin má své restaurace i malých obcích a tím pádem ve Spojených Státech má dnes více jednotek než například McDonalds.
Franchising Fee, což je členský poplatek za užívání jejich jména a jejich systému je $12,500. Předpokládaná investice, podle velikosti je $69,300 - $191,000, přičemž je možnost financování třetí osobou.
V členském poplatku je zahrnuto čtrnácti denní školení z čehož je 50% praxe a 50% teorie, a případná odborná pomoc.
No, a když se to tak vezme tak Standova naivita byla v tom, že skutečnost, že je absolvent hotelové školy mu stačí k tomu, aby se do tak jednoduché věci, jako je Submarin mohl pustil. Nemusím vám ale říkat, že jsem mu to během několika minut rozmluvil, což mi asi dodnes nemůže odpustit, ale na moji omluvu musím říci, že jsem mu za to nic nepočítal a že jsem mu nejspíše ušetřil spoustu peněz.
V poslední době ale, věřte-nevěřte, v České republice již vzniklo několik tak zvaných „frenčízingů“. Některé již zkrachovaly a jiné vznikly a do jaké míry jsou to typické frenčízingy nebo nájemné, případně propachtované restaurace s nějakým lákavým názvem musíte posoudit sami.
Frenčízování (Franchising)
Frenčízování je často označováno jako průmysl nebo jako obchodní činnost. Frenčízování není ale ani jedno ani druhé. Je to metoda neboli způsob řízení, obchodní činnosti a marketing určitého výrobku nebo služeb, který je používán nejrůznějšími odvětvími průmyslu a obchodu.
Frenčíz (franchise) jsou zvláštní výsady udělené jednotlivci nebo organizaci (franchisee) užívat jistá práva a znalosti vlastněné korporací která je držitelem těchto práv a znalostí (franchisor).
Prvenství v používání tohoto systému je často připisováno americké firmě Singer vyrábějící šicí stroje, která údajně tento systém použila již krátce po skončení americké Občanské války. Později, na přelomu století, rozvojem automobilového průmyslu, se tento systém rozšířil po celém území Severní Ameriky. Americký automobilový průmysl byl krátce na to následován sítí benzínových pump. Začátkem roku 1900 tento systém značně pomohl růstu organizací vyrábějících nealkoholické nápoje, rozšířením sítě distributorů. Do pohostinského oboru byl tento systém prvně zaveden v roce 1920 firmou Howard Johnson’s a firmou A&W Root Beer. >Soft drinks.
Provozní formát frenčízingu
Původně byl frenčíz v Americe používán jenom k distribuci výrobků a populárního podnikového jména, avšak tento způsob v poslední době ztrácí na důležitosti. Druhý způsob použití frenčízingu je PROVOZNÍ FORMÁT FRENČÍZINGU (Business Format Franchízing), neboli používání držitelova systému k celkovému obchodnímu řízení a provozu nezávislé provozovny. Tento systém, který je pro podniky veřejného stravování nejvhodnější se rozrůstá v pohostinství na celém světě mílovými kroky. Tento způsob totiž, dovoluje uživateli nejenom používat držitelovo jméno, a provozní systém, ale také všechny ochranné známky, odchodní formát, manuály, chráněné receptury, strategii marketingu, apod.
Jeden z hlavních důvodů prudkého růstu tohoto formátu, podle několika studií budoucnosti frenčízingu, prováděných „futurology“ je, že více a více lidí se přesvědčilo o tom, že frenčízing jim poskytuje možnost stát se podnikateli bez jakýchkoliv znalostí daného oboru, bez zdlouhavého získávání praxe a zkušeností a hlavně bez rizika, které je nejčastějším důvodem který je od rozhodnutí státe se soukromými podnikateli odrazuje.
Tento systém se neomezuje jen na určitý typ restauračního provozu. Výhody frenčízingu jsou využívány jak velkými hotely a motely, tak i všemi typy restaurací... od restaurací s plným provozem, přes specielní nebo etnické restaurace, až po restaurace rychlého občerstvení (Fast food), a prodejní automaty (Vending machines). Pro účel tohoto článku frenchizor je označován jako držitel a frenčízí, jako uživatel.
Dnes téměř každý podnik s dobrým hospodářským výsledkem, který je dobře organizován, s unikátním, jednoduchým a efektivním systémem řízení, který je možno někoho snadno a rychle naučit, má předpoklady stát se zakladatelem a držitelem frenčízingu. V pohostinství se takový systém nejčastěji skládá z vlastních receptůr, ekonomického způsobu výroby, speciálního zařízení a vybavení a ze způsobu servisu, řízení, kontroly, průzkumu trhu, marketingu, a pod. Nezanedbatelným faktorem je také goodwill.
Držeitel
Držitel (frenchizor) který takový systém vyvinul a prakticky vyzkoušel jeho efektivnost, poskytuje uživatelům (frenčízí) smluvně právo a licenci tento systém používat. Držitel rovněž poskytuje uživateli potřebné školení a trénink v používání tohoto systému a zásad, jakož i podporu při dalším provozu.
Držitel frenčízingu, ve většině případů, si mimo základní provozovny (Flag ship) ponechá ve svém vlastnictví určitý počet provozoven které řídí a obhospodařuje vlastními prostředky. Tyto provozovny jsou označovány jako závislé. Provozovny které jsou v majetku uživatelů frenčízingu jsou označovány jako nezávislé. Až na nějaké výjimky držitel frenčízingu nikterak neomezuje počet nezávislých provozoven které uživatel může vlastnit, pokud tím neklesá kvalita výrobků a poskytovaných služeb. Není však nikterak neobvyklé, že držitel frenčízingu odkoupí od uživatele zpět nezávislé provozovny které uživatel z jakéhokoliv důvodu není již ochoten, nebo schopen dále vést, jelikož prosperita a dobré jméno všech provozoven je jedním ze základních předpokladů úspěchu kteréhokoliv frenčízingu.
V krátkosti, frenčízing je pro jeho zakladatele způsob růstu a rozvoje mateřského podniku(Flag ship), s minimálním rizikem a bez obětování naděje na úměrný zisk. ÜZasloužený zisk.
Uživatel
Uživatelé používají držitelovo jméno, systém provozu a řízení avšak jsou vlastníky nezávislých provozoven a tudíž i když jsou smluvně vázáni dodržovat podmínky a zásady stanovené držitelem frenčízingu, mají větší svobodu rozhodování nežli mají někteří ředitelé provozoven v držení řetězce (chainu).
Frenčízování celé organizace, jako je například McDonald‘s®, Burger King, Pizza Hut,Kentucky Fried Chicken, Dunkin Donuts, Holiday Inn, apod., je jedním z nejvýznamnějších způsobů rozvoje pohostinských podniků ve dvacátém století. Dnes není již pochyby o tom, že v blízké budoucnosti každý zaměstnanec v pohostinství bude v takovém systému buď pracovat, nebo s ním soutěžit. (Posudek toho, kdo v této soutěži zvítězí ponechám na vás). ÜTrend globálního pohostinství.
Frenčíz však již není jenom výsadou velkých organizací. Malé organizace, mnohdy s velmi malým obratem jsou často zakladateli úspěšného frenčízingu a v tom ohledu při vstupu do EU má české pohostinství možnost zaplňovat mezery.
VÝHODY A NEVÝHODY
K pochopení celého systému je nutné se napřed seznámit s jeho ekonomickým významem. Přitom je také nutno přihlédnout k výhodám a nevýhodám jak pro uživatele tohoto systému, tak i pro jeho držitele.
Hlavní výhodou držitele frenčízingu při rozšiřování jeho základní organizace je, že není odkázán jen na svůj kapitál, jelikož uživatelé jeho systému a majitelé nezávislých provozoven jsou vlastně investory v jeho základním podniku a tím pomáhají k jeho rozvoj a růstu.
Držitel jednak obdrží od uživatele základní vstupní poplatek a potom pobírá členské poplatky za poskytování práva a služby, ve většině případů na základě hrubého zisku. (Hrubý zisk je snadněji kontrolovatelný nežli čistý zisk). Vstupní poplatek je určen smlouvou podle rozsahu v jakém uživatel používá držitelův systém. V některých případech to může být jenom jméno, případně centrální systém marketingu nebo systém reservací, jako je tomu u mnoha hotelových a restauračních provozů, ale ve většině případů se jedná o používání kompletního provozního formátu vlastněného držitelem. Výši vstupního poplatku do velké míry ovlivňuje popularita základního frenčízu. (Goodwill). Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším frenčízovým poplatkem může být v Americe i několik set tisíc dolarů, avšak úměrně k tomu stoupá naděje na vyšší čistý zisk.
Uživatelova nezávislost je další výhodou pro držitele. Držitel se nemusí starat o najímání (nebo propouštění) zaměstnanců a vedoucích jednotlivých nezávislých provozoven. Uživatel, který je vlastně majitel dané provozovny je navíc stejně motivován jako držitel frenčízingu.
Úměrně s růstem počtu uživatelů základního frečízu, rostou a vznikají další výhody jak pro držitele, tak i pro uživatele. Za hlavní je možno považovat výhody hromadného nákupu, kdy jak závislé, tak i nezávislé provozovny dostávají slevu (rabat) na suroviny a zařízení na základě hromadného nákupu. Se zvýšeným počtem provozoven narůstá i známost a popularita základního frenčízu, což se odráží ve zvýšeném obratu a případně čistém zisku.
Popularita samozřejmě přináší i jiné výhody jako je například lepší výběr při přijímání pracovníků. Je totiž známo, že lidé raději pracují za méně peněz ve známých podnicích, s dobrým jménem a s dobrou reputací, nežli za více peněz v podnicích které nemají naději na růst a nebo jsou dokonce ztrátové a nebo které jsou méně známé. Zvýšený počet zájemců o zaměstnání v prosperujícím frenčízu samozřejmě dává majiteli možnost výběru kvalitního personálu. Nejlepším důkazem toho je skutečnost, že americký frenčíz McDonald‘s®, při najímání 630 zaměstnanců pro první moskevskou provozovnu měl možnost si vybrat z 5.000 uchazečů z nichž 50% bylo s vysokoškolským vzdělátním (viz. Pohostinství a cestovní ruch č. 4). Jak je vidět z uvedených příkladů, jedna dobrá věc vede k druhé a tak to jde dokolečka, jako ta pohádka o živé vodě.
Krátce po sametové revoluci v roce 1990, jsem napsal, že nepochybuji o tom, že v blízké budoucnosti většina populárních zahraničních frenčízorů bude nabízet v České republice své systémy. Věděl jsem, že některé ty nabídky budou tak lákavé, že bude těžké ty nabídky odmítnout. Napsal jsem také, že otázkou nebylo který z těch zahraničních systémů si vybrat, jako který si vybrat jako model k vytvoření typicky českého frenčízingu.
Napsal jsem, že vyvinutí perfektního frenčízingového systému není jednoduchý úkol, avšak že osobně mám velkou důvěru v českou vynalézavost a ingenuitu a že věřím, že dříve nebo později nějaký z našich skrytých talentů přijde s frenčízingovým systémem který bude tak dobrý, že se nakonec bude vyvážet do ostatního světa. Jestli tomu nevěříte, tak si vám dovoluji připomenout, že Ray Kroc, zakladatel největšího a nejúspěšnějšího frenčízingu McDonald‘s®, byl více méně původem Čech. Také jsem napsal, že věřím, že takových Ray Kroců musí být v Česku více a tudíž pokud by se někdo o vybudování typického českého systému frenčízingu chtěl pokusit, že mu s tím rád pomohu.
No zatím se nikdo neozval, ale moje nabídka ještě platí.
Jeden můj známý mi z česka posla obrázek českého frenčízingu Potrefená husa, s tím, jestli bych mu nemohl napsat co si o tom myslím.
Hodnotit frenčízingový projekt Potrefená husa není pro mně jednoduché. Obrázky, obzvláště barevné, jsou vždycky dobrým způsobem marketingu. Několikráte jsem se ale již zmínil, že přirovnávám pohostinské provozy pastičce na myši, do které se ty myšky dají nalákat na dobré vnadilo. Několikráte jsem ale také vyjádřil můj názor, že nachytat ty myši do pastičky není tak velké umění jako spíše je tam nalákat opětovaně a případně si je tam udržet.
Pokud bych měl hodnotit projekt Potrefená husa, tak bych samozřejmě musel znát více podrobností a případně udělat audit kvality služeb, už jenom proto, že mi to jako typický frenčízing nepřipadá, ale spíše jako „projekt“, nebo „řetězec“ který poskytuje více méně jen jméno a eventuelně slevu při hromadném nákupu, zejména piva. Projekt Potrefená husa byl údajně oceněn cenou Jaroslava Vašaty, ale já si myslím, že by si zasloužil spíše cenu Jaroslava Švejka, který když se to tak vezme byl větší znalec piva a v hospodách byl jako doma.
Voňkovy vegetářské restaurace
Podle mně typickým, a možná prvním českým úspěšným restauračním „řetězcem“ byly Voňkovy vegetářské restaurace, kterých bylo za mých mladých let po Praze nejméně 15. Všechny Voňkovy restaurace měly téměř stejný jídelní lístek, a daly se hodnotit jako „koncept“.
Nicméně celá ta moje úvaha je na podporu mé teorie, že budoucnost globálního pohostinství není v těch rádoby „francouzských“ restauracích, ale v podnicích ve kterých dobré jídlo, dobré pití a dobré služby poskytovány za přijatelné ceny nejenom té vysoké zvěři, ale i těm malým myškám.
Závěrem Vám přikládám ukázku dopisu který jsem dostal na žádost o informace frenčízingu jedné americké firmy.
Vítáme všechny potenciální frančízingové partnery!
Děkujeme za Váš zájem o unikátní frenčízing restauračního konceptu restaurací rychlého občerstvení CITFA.
Od prvého dne kdy jsme vybudovali náš frenčízing, se tento systém stal „success story v pohostinském průmyslu“.
Nyní nabízíme finančně přijatelnou formu příležitost frenčízingu našeho systému zájemcům jako jste vy. Doufáme, že přiložené informace Vás zaujmou.
Celkové investice do našeho frenčízingu (mimo tříměsíční mimořádné operativní náklady, které mohou být od $100,000 do $170,000) jsou zpravidla mezi $200,000 až $430,000. Se správným financováním které vyžaduje zpravidla 20% až 30% budete potřebovat asi $50,000 to $150,000 vlastního kapitálu.
Toto je relativně malá investice a potřeba vlastního kapitálu v hotovosti ve srovnáním s finančními náklady na získání frenčízingu nové restaurace rychlého občerstvení (fast food), které jsou téměř nedostupně vysoké.
Jestliže vaše první frenčízingová restaurace bude úspěšná, tak bude mít druhou a třetí ve velmi krátkém čase, a vybudujete si relativně úspěšný byznys s minimálními investicemi.
My hledáme frenčízory kteří mají alespoň pět let praxe v pohostinství nebo v příbuzné branži, kteří mají vážný zájem, a cíl vybudovat nejméně tři restaurace, a kteří mají minimálně $100.00 disponibilního kapitálu.
Jestliže máte požadované předpoklady, tak po obdržení našeho materiálu vyplňte laskavě přiloženou přihlášku. Jestliže vaše údaje budou odpovídat našim požadavkům budete pozváni k pohovoru při kterém vám budou předány bližší informace o našem frenčízingu. Náš frenčízing je velice atraktivní, také díky tomu, že vybíráme naše frenčízory velice opatrně, čímž je zabezpečena naše dlouhá spolupráce.
Jsme přesvědčeni, že po návštěvě několik našich restaurací si oblíbíte náš koncept natolik, že budete nedočkavě čekat na to se stát se úspěšným členem našeho týmu. My jsme připraveni vám ve všem pomoci.
S úctou
XXX
Pokud s mými teoriemi v mé úvaze nesouhlasíte, tak neváhejte vyjádřit Váš názor, případně mi položte Vaše otázky. Pokud se týká pohostinství, tak mám odpověď na všechno a pokud ne, tak si prostě něco vymyslím.
KDO SE NEPTÁ, NIC SE NEDOZVÍ!
M.Klima
Koncept Steakgrill
Počet návštěv