Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

AMERICKÉ POHOSTISNTVÍ

 Vážení studenti Hostovky,

já se netajím tím, že jsem Čechoameričan, a také se netajím tím, že mám dilema s tím, na co mám být pyšný a za co bych se měl stydět.

 Jako Američan jsem procestoval téměř celý svět, ale nikdy jsem neopomněl zdůraznit, že jsem původem Čech, na což jsem byl většinou velice pyšný jako například po proslovu  prezidenta Havla, před americkým kongresem, který byl hodnocen jako jeden nejlepších proslovů předneseným před americkým kongresem vůbec.

Nikdy nezapomenu na to,  jak jsem byl pyšný na to, že jsem Čech když mi ostatní profesoři na college na které jsem učil k tomu projevu presidenta Havla gratulovali .

 Musím se ale přiznat, že byly, a jsou momenty, kdy se za mé české občanství stydím. Mluvím o českém pohostinství, protože ničemu jinému nerozumím, a které  srovnávám s pohostinstvím v celém světě a tudíž i s pohostinstvím mého druhého domova to je Americkým.

 Teď ale, jak se zdá, se musím stydět za mé americké občanství a zejména za americké pohostinství. To že tu Ameriku pomlouvá kde kdo, kdo tam ani nikdy nebyl, na to jsem si již zvykl. Na to, že Mekáč (někteří Češi umí zprznit všechno co je Americké) a  všechny ty ostatní americké koncepty rychlého očerstvení, které ovládly svět,  jsou některým Čechům solí v očích, jsem si také zvykl, ale nemohu se smířit s tím, že někdo se vydává za americký  restaurant a to nejspíše proto aby to americké pohostinství ještě více pošpinil.

 Já jsem restauračním kritikem, protože si myslím, že po 60 letech v tom zatraceném byznyse k tomu mám pouvoir, ale nechci si nechat od žádného šarlatána  dělat do mého hnízda, ať do toho českého, ani do  toho amerického.

 Já jsem  tak starý, že pamatuji české pohostinství již za prvé republiky, a od té doby  mělo své ups and down, ale dnešní české pohostinství je podle mě úplně na huntě,  což je možná dobře, protože níže to již jít nemůže, a tak se to musí přeci jenom nakonec zlepšovat.

 MICHAEL  KLIMA CEC, CCE,

Certified Executive Chef, Certified Culinary Educator,

Certified Hospitality Industry Consultant, Professor Emeritus¨

Triton College, Illinois, USA, člen Syndikátu novinářů ČR,

Freelance Writer, čestný člen AKC ČR od 1989

e-mail: klima@steakgrill.cz , www.hostovka.cz, www.steakgrill.cz

POZOR NA AMERICKÉ POOSTISNTVÍ

 TO: Buffalo American Rstaurant

Golden Gate Marketing s.r.o.

Palackého 135, 276 01 Mělník

Sunday, August 29, 2010

www.restaurantucisare.cz

KOHO SE TO TÝKÁ:

Vážení, přes varování Jednoho zkušeného  kuchaře, který ve vaši restauraci jedl a označil ji jako “POD ÚROVEŇ” jsem se do vaší restaurace dnes vypravil, abych si udělal vlastní úsudek. 

Já již více než 20 let denně sleduji trend úpadku českého pohostinství, zejména služeb, žasnu nad tím, že se již celé nezhroutilo. Je sice pravda, že jsou vzácné výjimky a že jsou u nás restaurace, které se nemusí za svou práci stydět, ale, které tou špatnou pověstí českého pohostinství trpí stejně nejvíce.

Řada restaurací dnes již zavírá a ty zbývající špatné nejspíše zavřou v nejbližší době. No, já je nelituji a přeji si, aby ten trend zavírání probíhal rychleji, tak aby zůstaly jen ty dobré.

Zlaté časy, kdy restaurace byly rozděleny do těch cenových skupin, kdy hospoda byla hospodou, kdy krčma byla krčmou, kdy hostinec byl hostincem, kdy byly známé rozdíly mezi restaurací, restaurantem a případně grand restaurantem, nebo francouzskou restaurací, kdy čínská restaurace musela být čínská, bulharská bulharskou, ruská ruskou apod. abych vyjmenoval alespoň některé.  Je to hrůza, co se s tím českým pohostinstvím děje a obávám se, že žádnými Czech species, soutěžemi o nejlepší kotlíkový guláš, bigoš, který také není český, nebo kuchyní našich babiček to nezachráníme.

To pohostinství ale nezachráníme ani restauracemi jako je ten váš Buffalo Amecan Resaurant .

Předpokládám, že to Buffalo se vztahu k býkům a hovězímu masu a ne k Buffalu ve státě New York, v Americe protože nejspíše nevíš kde Amerika je a jaké restauranty tam jsou.

Přeci by na to měl být nějaký zákon, že když si někdo napíše na dvéře American Restaurant, že musí o tom něco vědět. Američané by měli mít právo vás zažalovat. To co vy v té vaši restauraci děláte tak říkajíce pod americkou vlajkou je trestuhodné. Máte ponětí na jaké úrovni to americké pohostinství je?

Do vaší restaurace člověk vejde a přesto že neděle  večer, a restaurace je prázdní, tak se vás nikdo z těch třech obsluhujících za tím barovým pultem ani nevšimne. No o nějakém uvádění ke stolu ani nemluvě, ale to bych ještě tak omluvil, protože to je český standard.

 To víte, v té Americe, zvláště v Los Angeles, kde každá druhá servírka je budoucí slavná zpěvačka, filmová hvězda, případně právnička nebo lékařka vás s úsměvem pozdraví a dokonce se představí svým jménem. What a country!

 V té vaši restauraci jeden číšník vezme objednávku a druhý, který vám ta jídla v té prázdné restauraci donese  se vás zeptá, kdo měl co. Být to v Americe, tak bych řekl, že si to nepamatuji, ale tam se mi ani ve společnosti 10 nebo 20 lidí nemůže stát. V některých českých restauracích se už naučili, že po malé chvíli se obsluhující přijde zeptat, jestli je vše v pořádku, ale ve vaši restauraci byli zaměstnání sledováním televize a tak nereagovali ani na mé horečné mávaní. What a country!

No a to jídlo zvané Diner Sampler (ještě že umím anglicky), mohu popsat jen jedním slovem, kterému jako Američané určitě rozumíte a to je „GARBAGE“.

 Že se nestydíte podávat ty fazole jen tak neohřáté, přímo z konzervy, a tu kukuřici také tak. Ten talíř byl vlažný a to zřejmě jen od toho jídla, které na něj dali. Ty samples toho masa byly tak nejvýše pro odvyknutí, než k tomu, aby si někdo některé to maso objednal znovu, pokud by se do té vaši restaurace omylem vráti. Jediné co bylo jakž takž dobré, byla ta omáčka na tom vysušeném žebru, ale tu určitě vy neděláte a kupujete ji v Makru. To samé se dá říci o tom mělnickém vínu, která na štěstí také neděláte a které tudíž bylo dobré.

 Říká se: „Moučník dobrý všechno dobré“, ale že by ty Brownies byly nějaké obsession, pokud víte co to je, se nedá říci už jenom proto, že to nebyly brownies, a to samé se dá říci o tom Cheese Cake u kterého nevěřím, že je Home Made, leda, že by to byl nějaký Home for Retarded Chefs.

Můj celkový verdikt je, že když něco neumíte, tak byste měli jít od toho.

Michael Klima

Vrátit se na předchozí stránku