Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

MELIKANA MOTOREST

melikana@melikana.cz

Moje zkušenost z návštěvy Melikany v neděli 4.9.2011

Kniha přání a stížností

V Motorestu Melikana se Vám snažíme nabídnout stále jen ty nejlepší produkty a služby. Přes veškerou péči a snahu se mohou z naší strany vyskytnout drobné nedostatky, na které nás můžete upozornit v "Knize přání a stížností". Případné závady a připomínky se budeme snažit co nejrychleji odstranit, abyste i Vy byli v budoucnu s naším motorestem vždy spokojeni.

Vážení ,

již několikrát jsem se v mých článcích zmínil, že si v Česku na nic už nikdy nestěžuji, zejména ne v pohostinství, a zejména nepíši do knihy přání a stížností  o nějakých „drobných nedostatcích“ které připouštíte.  Pokud si totiž stěžuji, tak v tom lepším případě, se mně zeptají, co tedy bylo špatného, což eventuálně jim mohu říci, na což ale ve většině případů se mě snaží přesvědčit, že to co dělají  že dělají správně tudíž že bych se jim měl omluvit já. Přesto  že to byl motorest tak tam měli i profesionální barmany, a možná i seomeliéra, ale jídlo bylo podle mého názoru Unter Hund, a tak jsem jim předpovídal, že do roka a do dne zkrachují. Musím přiznat, že výjimečně se moje předpověď nesplnila, ale asi jen proto, že od té doby se nejspíše vyměnilo několik majitelů, a že se hodně naučili.

Co je ale velká ostuda, že v takovém rádoby dobrém motorestu, který mimo jiné není nejlacinější, počítají za použití záchodu, na což, podle toaletářky která tam sedí a vybírá peníze, si stěžuje kde kdo.

Z toho vyplývá naprostá ignorance a neschopnost vedení tohoto podniku zakalkulovat  náklady na úklid záchodů zakalkulovat do cen.

Služby v Melikaně jsou pod mezinárodní úroveň, což je dnes již charakeristika českéhi pohostinství. Jenom tak jak příklad, moje přítelkyně si objednala grilovaná kuřecí prsa. Já mám tak trochu ponětí, jak se grilovaná prsa dělají a tak když jsem viděl, že ta prsa jsou již dostatečně grilovaná, jsem požádal, tu kuchařku, aby je již sundala a dala na talíř, což ona s nejapným úsměvem ignorovala a ten steak ještě naopak otočila a pokračovala v jeho  grilování. Zeptal jsem se, jestli jako host mám právo si určit na jakou vnitřní tepotu má být můj steak grilovaný načež mi nedala odpověď a svým úšklebkem mi dávala mi najevo, že jsem zřejmě úplný idiot.

Já jsem si dal polévku s játrovou rýží, která tedy byla takový český standard, neboli jakýsi vošplouch  více méně bez chutě, ale navíc vlažná! Salátový pult vypadal velice impozantně, ale zelný salát, který si dala má přítelkyně, byl naprosto bez chuti, což podle mě svědčilo o tom, že ty ostatní saláty nejsou o moc lepší.

Prostě v celku se dá říci, že jsme byli velice nespokojeni a tudíž přesto, že je to proti mým zásadám, jsem se paní pokladní zeptal, jestli mohu mluvit s manažerem na což mi bylo řečeno, že manažera nemají, ale že mají vedoucího, a tak jsme ji požádal, aby mi ho zavolala, na což mi řekla, že vedoucího mi zavolá až se najím.

Když jsem se najedl, tak mi řekla, že mám jít za vedoucím do jeho kanceláře, což tedy je proti všem zásadám manažmentu a řešení stížností.  Řekl jsem, že mám problém s chozením, a že tedy ten vedoucí bude muset přijít za mnou.

Za chvíli přišla paní vedoucí, které jsem se představil, dal ji moji vizitku, a požádal ji, aby se posadila, protože to bude na delší dobu.  Na moji vizitku se paní vedoucí ani nepodívala, což je  společenské faut  pas, a ani se nenamáhala mi zřetelně říci své jméno, natožpak aby mi rovněž dala svoji vizitku, což je základ obchodní  etiky.  No, nic, to se na českých hotelových školách neučí, ale základ obchodní etiky také je umění přijmou pochvalu nebo i kritiku, což tato velice sebevědomá a nejspíše velice namyšlená paní vedoucí naprosto ignorovala a na vše měla svoji omluvu. Řekl jsem ji, že jsem profesionální konzultant a proto, že ji nemohu dávat nějaké rady, ale přednesl jsem ji, s čím jsem byl nespokojený, a že si myslím, že v zásadě za vše co se děje v tom podniku že může i ona, a že by měla zaměstnance vychovávat, a soustavně kontrolovat. Na to mi tato velice sebevědomá, a zřejmě velice zkušená paní vedoucí  řekla  největší  blbost, kterou manažer, nebo supervisor může říci, a sice že od nikoho žádné rady nepotřebují, protože všechno znají a všechno vědí, a že ta kuchařka má svoji hlavu, a že na tom ona nic nemůže změnit.

No, nemusím vám asi říkat, že já bych takovou vedoucí, která nemůže nic změnit a která neumí to základní, a to je supervision  a schopnost  vést ostatní zaměstnance, nejspíše vyhodil.

Podívejte se na hostoka.cz/">www.hostoka.cz „STÍŽNOSTI“ a uvidíte co mám na mysli.

 MICHAEL KLIMA CEC, CCE,

Certifikovaný Executive Chef, Certifikovaný odborný lektor a konzultant v průmyslu pohostinství a cestovního ruchu, Emeritní Professor Triton College, Illinois, USA, člen mezinárodního svazu konzultantů FCSI, člen Syndikátu novinářů ČR,  Freelance Writer, čestný člen AKC ČR od 1989, nositel zlaté medaile Magdaleny Dobromily Rettigové

e-mail: klima@steakgrill.cz , www.hostovka.cz, www.steakgrill.cz

Co vy na to?

Vrátit se na předchozí stránku