Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Číslování jídel na jídelních lístcích

Až do doby zavedení počítačů si málokdo uvědomoval, že kombinací jednoduchých čísel jako je 0 a 1, lze vyjádřit téměř všechno. Číslovat jídla nebo nápoje na jídelních lístcích v restauracích vyšších cenových skupin ještě donedávna někteří restauratéři  považovali  za narušování  estetického vzhledu lístku. Dnes ale žijeme v době čísel a v době kdy účel světí prostředky a tak se číslováním jídel setkáme, téměř ve všech restauracích ve kterých ve kterých používají nějaký systém kontrolních pokladen. Restauratérovi tato čísla usnadňuji kontrolu a evidenci, ale jsou výhodou jak pro hosty tak obsluhjící obzvláště v restauracích s mezinárodní klientelou, kdy se zabrání mnoha nedorozuměním, protože si host objedná jídlo podle čísla.

Ideální by sice bylo, mít na jídelních lístcích barevné fotografie všech jídel a nápojů, k čemuž jednoho dne dojde, ale dnes je to ještě příliš nákladné nehledě k tomu že se to do každérestsurace ne hodí, a proto se zatím s těmi čísly musíme zatím smířit smířit.

Čísla jídel, pokud číslování vůbec hodláme používat, nemůžeme ale tvořit svévolně. I když není žádná předepsaná osnova, tak by číslování mělo mít nějakou logiku a praktický význam.  Čísla pro pokladní systémy a jídelní lístky mohou být jen dvou nebo třímístná, ale u některých velkých restauračních řetězců, kde v čísle je vyjádřeno několik údajů, není nic neobvyklého, že číslo má 10 až 12 míst.

Čísla jídel nejsou ale podmínkou.  Pokud máte nějakou malou provozovnu, tak vám asi postačí seřadit receptury podle abecedního pořádku. Pokud  ale máte větší provozovnu a používáte, nebo hodláte v budoucnu používat počítač, tak se bez číslování jídel neobejdete.  Stejná čísla totiž budete používat pro receptury, technologické postupy, kalkulace, ceníky a případně i jiné dokumenty.

V počítačovém programu pro psaní receptů a výpočet spotřeby materiálu, který jsem kdysi vyvinul v Americe, jsem používal devítimístná čísla. 

Prvé dvojčíslí označovalo  výše zmíněné skupiny do které jsem tato jídla řadil tak, že číslo 11 označovalo crudités a chuťovky, 12 předkrmy, 13  saláty, a tak dále. 

Dvě čísla pro označení skupiny bohatě stačí, protože se nedá předpokládat, že by někdy těchto „gastronomických“ skupin bylo více než 99.

Třetí číslo označovalo podskupinu v dané skupině. 12(1) například označovalo masité předkrmy, 12(2) rybí předkrmy, 12(3) zeleninové předkrmy a podobně.  Těchto podskupin také nebude nikdy více než devět a proto jedno místo stačí.

Čtvrté až šesté číslo je reservováno pro trojčíslí označující zem původu receptu, takže kupříkladu  122046 sou předkrmy švédského původu protože Švédsko má v mezinárodním telefonním seznamu číslo 046. Číslo 141420000 jsou bílé omáčky českého původu protože 420 je číslo České Republiky.

V tomto okamžiku vám asi došlo, že jsem si věc trochu usnadnil tím, že jsem k očíslovaní zemí použil mezinárodní telefonní čísla jednotlivých zemí, avšak vaše číslování zemí, pokud ho vůbec budete používat může být takové které vám bude nejlépe vyhovovat.

Poslední trojčíslí je reservováno pro čísla jednotlivých receptů.  Tři čísla myslím bohatě stačí, protože asi nikdy nebudete mít více než 999 jídel v určité gastronomické skupině.

         Toto vše ale píši jen pro zajímavost než pro nějaké okamžité praktické použití. V každém případě bych doporučil abyste se drželi nějakého systému který je jednoduchý. >KISS.

Číslování jídel

Čísla jídel, pokud číslování vůbec hodláme používat, může sloužit různým účelům, ale nemůžeme je tvořit svévolně.

I když není žádná předepsaná osnova, tak by číslování mělo mít nějakou logiku a praktický význam.  Čísla mohou být třímístná ale u některých velkých restauračních řetězců, kde v čísle je vyjádřeno několik údajů, není nic neobvyklého, že číslo má 10 až 12 míst.

Čísla jídel nejsou ale podmínkou.  Pokud máte nějakou malou provozovnu, tak vám asi postačí seřadit receptury podle abecedního pořádku. Pokud  ale máte větší provozovnu a používáte, nebo hodláte v budoucnu používat počítač, tak se bez číslování jídel neobejdete. 

Stejná čísla totiž budete používat pro receptury, technologické postupy, kalkulace, ceníky a případně i jiné dokumenty a potřeby.

         V počítačovém programu pro psaní receptů a výpočet spotřeby materiálu, který jsem kdysi vyvinul v Americe, jsem používal devítimístná čísla. 

Prvé dvojčíslí označovalo  výše zmíněné skupiny do které jsem tato jídla řadil tak, že číslo 11 označovalo crudités a chuťovky, 12 předkrmy, 13  saláty, a tak dále. 

Dvě čísla pro označení skupiny bohatě stačí, protože se nedá předpokládat, že by někdy bylo více než 99 těchto  „gastronomických“ skupin.

Třetí číslo označovalo podskupinu v dané skupině. 121 například označovalo masité předkrmy, 112 zeleninové předkrmy a podobně.  Těchto podskupin také nebude nikdy více než devět a proto jedno místo stačí.

Čtvrté až šesté číslo je reservováno pro trojčíslí označující zem původu receptu, takže kupříkladu  112046 sou předkrmy švédského původu protože Švédsko má číslo 046. Číslo 141420000 jsou bílé omáčky českého původu protože 420 je číslo České Republiky.

V tomto okamžiku vám asi došlo, že jsem si věc trochu usnadnil tím, že jsem k očíslovaní zemí použil mezinárodní telefonní čísla jednotlivých zemí, avšak vaše číslování zemí pokud ho vůbec budete používat může být takové které vám bude nejlépe vyhovovat.

Poslední trojčíslí je reservováno pro čísla jednotlivých receptů.  Tři čísla myslím bohatě stačí, protože asi nikdy nebudete mít více než 999 jídel v určité gastronomické skupině.

         Toto vše ale píši jen pro zajímavost než pro nějaké okamžité praktické použití protože v tom případě se musíte držet toho amerického KISS (Keep It Simple Stupid), neboli – drž se jednoduchosti hlupáku.



Vrátit se na předchozí stránku