Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Novelou ustanovení § 39 odst. 3 zákona o správě daní, se upřesňuje povinnost všech daňových subjektů, které přijímají nebo vydávají platby v hotovosti, vést průběžně evidenci jednotlivých plateb, pokud údaje o těchto platbách slouží jako důkazní prostředek pro správné stanovení daňové povinnosti s tím, že od 1.1.2007 ta část živnostníků, která provozuje maloobchod a hostinskou činnost, bude evidenci provádět na registrační pokladně s fiskální pamětí podle ZRP.

Nejedná se o zavedení nové povinnosti, neboť i podle dosavadní úpravy správy daní je každý daňový subjekt povinen prokázat svoje příjmy, a to i získané při platbách v hotovosti, což může učinit právě dostatečně průkaznou evidencí. Zákon však nepředjímá, s výjimkou uložené povinnosti určitému okruhu subjektů evidovat prostřednictvím registrační pokladny vymezené ZRP, žádné nové ani další náležitosti těchto evidencí, neboť důkazní břemeno se týká subjektů podnikajících v nejrůznějších typech činností a nelze tedy její formu svazovat zákonem.

Je tedy věcí každého daňového subjektu, zda bude shromažďovat kopie paragonů, které vyhotovuje např. podle živnostenského zákona, či zda evidenci povede jiným průkazným, tedy neformálním, nicméně věrohodným způsobem. Nic nebrání také tomu, aby si, i když mu to zákon neukládá, zavedl evidenci prostřednictvím jakékoliv pokladny.

Doklady o prodeji

Náležitosti dokladu o prodeji nebo poskytnuté službě stanoví § 31 odst.17 živnostenského zákona. Podle sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 16.6.2005 čj.: 28439/05/04400, je žádoucí aplikovat ustanovení § 31 odst. 17 ZŽP tak, že pro kontrolní činnost živnostenských úřadů, které jsou oprávněny ke kontrole plnění povinností vyplývajících ze ZŽP, nebude nezbytné uvádět na dokladu o prodeji zboží (poskytnutí služby) předávaném zákazníkovi přesnou identifikaci konkrétního druhu zboží nebo poskytnuté služby, nýbrž postačí pouze orientační vymezení specifikující sortiment zboží nebo povahu služby, které lze však blíže upřesnit při následné kontrole.

To jenom tak na úvod, ale to co vám k tomu ještě napíši by se dalo označit jako veliký kabaret.

V zásadě mně k tomu vyprovokovaly komentáře v českých mediích z nichž některé vám přikládám.

Registrační pokladny: rok oddychu

25.10. 2006 Jana Havligerová

Mnoho podnikatelů si zřejmě oddychne. Nutnost zakoupit si registrační pokladnu se zatím o rok odkládá. Navíc povinnost používat pokladny s fiskální pamětí v každém obchodě a restauraci zřejmě padne úplně. Teď už to tvrdí i sociální demokraté, pro které právě tyto kasy byly vlajkovou lodí boje proti šedé ekonomice.

Drobní podnikatelé, kteří vyčkávali a dosud si registrační pokladnu nepořídili, vydělají. Naopak firmy, které pokladny prodávají, přicházejí o byznys za zhruba čtyři miliardy korun.

Od včerejška tedy platí, že podnikatelé mají povinnost zavést registrační pokladny až od 1. ledna 2008. Novelou zákona se ještě bude zabývat Senát, ten však slíbil urychlené projednání návrhu. A senátoři proti němu nebudou nic namítat. V horní parlamentní komoře dosud převládal názor, že registrační pokladny jsou zbytečné. Předlohu musí podepsat i prezident republiky.

Politici nyní mají rok na to, aby se rozmysleli, jestli v Česku registrační pokladny mají být zavedeny, či ne. ODS trvá na tom, že nikoliv a otáčí už i ČSSD.

Ostatně, už pod návrh pro odložení povinnosti zavést pokladny s fiskální pamětí, který včera schválil parlament, se kromě ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) podepsali i představitelé všech dalších parlamentních stran s výjimkou komunistů. Mimo jiné též předseda ČSSD Jiří Paroubek, tehdejší šéf lidovců Miroslav Kalousek a předseda Strany zelených Martin Bursík.

Spolu s Paroubkem podepsal za sociální demokracii text návrhu také předseda sněmovny Miloslav Vlček a jeho předchůdce, rovněž sociální demokrat, Lubomír Zaorálek.

Zástupci podnikatelů mají narozdíl od politiků úplně jasno už nyní. Zavedení registračních pokladen by podle nich především pro drobné podnikatele znamenalo zbytečně vynaložené náklady a v boji proti šedé ekonomice by nepřineslo vůbec nic. K tomuto argumentu však sociální demokraté byli léta hluší - zavedení pokladen se snažili prosadit už od roku 1996. Nakonec se jim to povedlo až vloni.

"Byla to politická záležitost, já jsem byl vždy proti," říká však bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

Na zavedení pokladen se sociální demokraté v minulém volebním období dohodli s lidovci a unionisty.

"Zákon vznikl jako kompromis mezi křesťanskými a sociálními demokraty. Slíbili jsme, že pokladny podpoříme výměnou za závazek, že ČSSD s komunisty neprohlasují zákon o plošných majetkových přiznáních," obhajuje postup lidovců Kalousek.

Bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka očekával ze zavedení pokladen roční daňový výnos asi miliardu korun. Daňové úniky způsobené šedou ekonomikou se přitom odhadují asi na devadesát miliard korun ročně.

Sobotka chtěl podnikatele přimět k pořízení pokladen dokonce daňovou pobídkou. Ministerstvo financí proto navrhlo, aby si podnikatelé mohli odečíst z daní náklady na pořízení pokladen, odhadem od deseti tisíc korun výše.

Ani to však s podnikateli nepohnulo - slevu na daních považovali za příliš slabou náplast. Registrační pokladny si nepořizovali a vyčkávali.

Pro firmy dodávající registrační pokladny, jako jsou například Consulta Bürotechnik, System Commerce či AT Computers, znamenal záměr ČSSD byznys za čtyři miliardy korun.

Firmy se předzásobily, investovaly do reklamy, ale dosud prodaly tisícovce podnikatelů jen asi pět tisíc pokladen za přibližně sto miliónů korun. "Byznys jsme rozjeli prakticky na objednávku vlády a politici nás teď podrazili, " uvedl prodejce, který nechce být jmenován.

Likvidace živnostníků, nebo naopak ulehčení práce. Tak rozdílný přístup mají podnikatelé k zavedení registračních pokladen. Stejné jsou i postoje k odložení platnosti zákona: někomu vadí, jinému ne.

Spolumajitel plzeňské pivnice U šenku František Cypris si už dříve koupil pokladnu za 14 tisíc korun. Aby vyhověl zákonu, musel by koupit jinou, s fiskální pamětí. Ta stojí nejméně patnáct tisíc. "Pokud bychom museli splnit všechny nesmysly, které se v zákonech týkají malých podnikatelů, byla by to naše poprava. Nákup drahých pokladen může být těžkou ranou," říká Cypris. Zákon je podle něj třeba úplně zrušit, odložit jeho platnost nestačí.

Většina živnostníků, kterých by se zákon týkal, se ale neukvapila. "Čekal jsem, jak dopadnou volby na jaře. A teď do poslední chvíle jsem věřil, že to musí zrušit nebo odložit," potvrzuje například Miloslav Kubík, vedoucí maloobchodu řetězce železářského zboží firmy Mat. Firma má osm prodejen a zaměstnává na 160 lidí. Potřebovala by patnáct registračních pokladen, což je investice převyšující 220 tisíc korun.

Zato restauratér Vladimír Matoušek, provozující českobudějovickou restauraci Paluba, na registrační pokladnu nedá dopustit. Vlastní ji už několik let a nikdo ho k tomu nenutil. "Je to výborná věc. Pro provoz ideální. Když mění číšníci směny, odpadají třeba inventury," vysvětluje. Registrační pokladny mají podle něj víc výhod než nevýhod. "Rozhodně jsou lepší než účtenky, " říká podnikatel. Zbavovat se jí proto v žádném případě nehodlá. Největší problém? Když dojdou o půlnoci pásky nebo do ní některý ze štamgastů nalije pivo...

Pro zavedení registračních pokladen je i podnikatel Pavel Trejbal, vlastnící velkou úklidovou firmu. "Má je každý kultivovaný stát. Když na ně rezignuje, hrozí, že se všechno prostě rozkrade," říká.

Rozčarování ovšem neskrývá šéf Spotřebního družstva Jednota České Budějovice Jaroslav Froulík. Jednota už totiž koupila sto registračních pokladen s fiskální pamětí do všech svých prodejen - a teď jí možná budou k ničemu. "My je nepotřebujeme. Potřebuje je správce daně a stát," uvedl Froulík. Nebýt zákona, mohla podle něj Jednota vynaložit čas a peníze na něco užitečnějšího.
zdroj: ihned

Můj komentář (M.Klima)

DEJTE LIDEM TO CO CHTĚJÍ A CÍSAŘI CO PATŘÍ CÍSAŘI

Opravte mně pokud se mýlím, ale myslím si že nikde na světě se vláda nezabývá tím zda restaurace má mít kontrolní pokladnu, nebo dokonce aby určovala jakou.

Prostě každé vládě jde o to, aby dostala do své pokladny to co ji patří a k tomu má různé prostředky inkasa a kontroly, a to jakou interní kontrolu která restaurace má by v zásadě mělo být její záležitostí.

Jedna z mých zásad je "NIKOMU NEVĚŔ" za což jsem byl kolikrát již kritizován, ale já prostě vím své, a znám své Pappenheimské.

Česká republika je možná výjimkou, ale jinak v pohostinství na celém světě kradou i ručičky na hodinkách a každý šidí každého.

Ono je to totiž všechno příliš lákavé a tak se nemůžete divit. Někteří podnikatelé šidí své zaměstnance, někteří zaměstnanci šidí (okrádají) své zaměstnavatele a někteří šidí i hosty, a všichni dohromady, pokud mohou, šidí císaře pána nebo prostě stát, a teď mi řekněte, jak se to všechno má uhlídat a proto těch systému kontroly je nekonečná řada.

Možná, že se pletu, ale z celého toho článku Na stránkách www.gastronews.cz od Jany Havligerové Registrační pokladny: rok oddychu vyplývá, že levice neví co dělá pravice a že každý, včetně politiků je odborník na pohostinství a hlavě na kontrolu a nechce se mi věřit, že jejich hlavní starostí je ochrana spotřebitele.

Mně to připadá jako něco, čemu se tady v Americe říká: "Money talks", protože ty čtyři miliardy korun o které jde prodejcům těch pokladen není nějaká maličkost a daňové úniky způsobené šedou ekonomikou které se přitom odhadují asi na devadesát miliard korun ročně zřejmě stojí za to aby se tím někdo zabýval.

Proto se tím zřejmě bude zabývat senát, a ten, jak se ve zmíněném článku píše, slíbil urychlené projednání návrhu. No, to si všichni, vyjma komunistů, kteří jsou proti, oddychli.

No, vždyť už to vypadalo jako v Kocourkově. Jeden den, abych to přehnal, zavedou jeden zákon, druhý den ho novelizují, třetí den novelizují tu novelu a tak to jde stále dokolečka, takže vlk se zdánlivě nažere a koza zůstane celá a závěr toho je, že si s tím zatraceným pohostinstvím nikdo neví rady, ale každý by chtěl z toho bohatého stolu dostat alespoň drobeček.

Jenomže to pohostinství je skutečně prevít. V některých odvětvích národního hospodářství se byznys dělá třeba i na čestné slovo nebo na podání ruky, ale pohostinství jak se zdá, je úplné zvíře. V pohostinství údajně, když si s někým podáte ruku, si musíte hned přepočítat prsty, jestli vám nějaký nechybí.

To je ale tak trochu přehnané, stejně jako když někdo označuje číšníky jako zloděje ve fraku. V pohostinství, jako i v jiných oborech jsou totiž lidé kteří jsou čestní a poctiví a tak to moje heslo "NIKOMU NEVĚŘ ANI SOBĚ" nesmíte brát doslova.

Nicméně rčení našeho přítele Gorbačova, které převzal i bývalý president USA Ronald Regan "Důveraj i proveraj", bychom v pohostinství měli stále mít na paměti ať jsme provozovatelé nebo spotřebitelé.

Prostě moje zásada je, že krádežím, šizení a podvodům se musí předcházet.

Tím se ale dostávám k těm kontrolním pokladnám na kterých vlastně není nic špatného, ale neví proč se to stále točí kolem jejich ceny.

Vy to asi již nepamatujete, ale mimo bonovacích knih, které se někde ještě dnes používají a které se dají velice snadno oblafnout, existovalo kdysi několik jiných systémů vnitropodnikové kontroly.

Jeden takový systém byly korálky nebo různé jetony. Fungovalo to tak, že každý číšník před začátkem směny dostal určitý počet jetonů nebo korálků, které byly rozlišeny barvou či tvarem a každý representoval cenu určitého zboží jako velké pivo, malé pivo, víno, limonáda a podobně, kterými ve výčepu "zaplatil".

Podobně se postupovalo u jídel. Nemusím vám asi povídat, že to byl velice jednoduchý a laciný systém kontroly který se mimo jiné dal interně jen velmi těžko oblafnout, ale který vlastně sloužil jen k tomu, aby nebyl žádný písemný doklad o tržbě, takže to byl velice jednoduchý způsob úniku na daních pro pana restauratéra.

ZLATÉ STŘÍBRNÉ MARKOVACÍ POKLADNY

Pak ale přišly kontrolní poklady tak zvané nacionály. Byly většinou stříbrné, a dělaly velký kravál při markování a proto byly většinu umístěny v kuchyni aby to nerušilo hosty.

Byly ale také nepředstavitelně drahé a tak bylo jen málo restaurací a hotelů které si takovou nacionálku mohlo dovolit.

Bertička, manželka velice bystrého, prozíravého a úspěšného hoteliéra Šroubka na Václavském náměstí v Praze, (nyní Evropa), si tu její "zlatou stříbrnou nacionálu" ale nemohla vynachválit a říkala že když ta kasa řinčí, že je to ta nejsladší hudba pro její uši a že i kdyby ta její "zlatá stříbrná" kasa byla z pravého zlata, že by se jim vyplatila.

Nemusím vám ale asi říkat, že i ta nacionálka se dala oblafnout, ale jak, to vám říci nemohu protože tu nejsem od toho abych vás učil nějaké lumpárny.

Proč vám to ale jako studentům Hostovky všechno tak popisuji.

V tom zmíněném článku se píše o názorech jak těch politiků tak i některých restauratérů z nichž někteří s těmi pokladnami souhlasí a nemohou si je vynachválit, a mně až zaráží, že nikdo se neptá na názor té největší skupiny která se na tom pohostinství podílí nejvíce, a která za ty pokladny vlastně platí, a to jsou HOSTÉ bez kterých by se všichni mohli jít klouzat.

Já myslím, že něco takového by bylo zbytečné, ale jsem přesvědčen, že by hosté kvitovali s povděkem kdyby všechny restaurace u pokladny měly oznámení tohoto znění:

"Skončili jsme se šizením našich hostů, ale i státu dáváme každému to co mu patří. Zakoupili jsme elektronickou kontrolní pokladnu a její cenu jsme zakalkulovali do cen našich nápojů a jídel jako ostatně i jiné náklady. Obsluhující jsou povinni vám vydat pokladní blok".

K tomu bych ale ještě dodal: "Pokud vám obsluhující pokladní blok nedá, tak ta útrata je na nás" a tu útratu bych ztrhl tomu zaměstnanci ze mzdy.

Na to mi ale jeden restauratér z Česka napsal, že v tu ránu by se mohl jít klouzat on, protože by mu všichni ti obsluhující utekli.

To, že vydávání pokladních bloků je zdržování provozu, jsou česky řečeno jen kecy. V Americe vám bez požádání dají pokladní blok třeba i na 20 centů, a ještě se na vás při tom usmějí. What a country!

Je ale pravda že zavedením kontrolních pokladen do všech restaurací přijde v Česku o tu "tašku na zadku" a o titul pana vrchního mnoho zaměstnanců a že tím pádem, jak se říká "všechny krysy budou opouštět loď ", ale k tomu dříve nebo později bude muset dojít tak jako tak.

POS - POINT OF SALE

Já vím, že mými připomínkami z Ameriky jdu mnohým lidem na nervy a navíc proto, že v současné době v česku nežiji a tak mi někdo i řekne, že do toho nemám co kecat, ale já jsem samozvaným zástupcem té největší skupiny která se na tom pohostinství podílí což jsou hosté a do Česka často jezdním a tak musím přijít s moji troškou do mlýna.

V Americe Point of Sale je místo neboli bod (point) uskuteční prodeje a to může být kdekoliv, neboli i místo kam si host pro stvrzenku nechodí.

V Americe jsou zákony na všechno, i na to jak dělat ty zákony, ale musím se přiznat že vlastně ani nevím jestli takový zákon o dokladu existuje, ale asi ano.

Jedno ale vím, a sice, že na jakýkoliv nákup, třeba i několika centový musíte dostat účtenku, pokud ji chcete. To je něco samozřejmého a nikdo o tom jestli je na to zákon neuvažuje. Je nutno si také říci, koho tato povinnost chrání.

Jednak to chrání podnikatele před tím, aby ho nešidili zaměstnanci tak zvaným "obchodem v obchodě" a proto také některé podniky mají na viditelném místě upozornění aby zákazníci účtenku nebo pokladní blok požadovali.

Uncle Sam, což je přezdívka americké vlády, má na těch účtenkách také eminentní zájem, protože neevidovaným prodejem přichází stát o nepředstavitelné částky únikem na daních a proto podle mě strýčkovi Samovi nejde ani tak o toho podnikatele jako o tu státní truhlici.

Nesmíme ale zapomínat na toho třetího ve hře a to je zákazník, v našem případě host. Hosté v Americe neuvažují o tom jestli je to zákon nebo ne, ale mnozí ten doklad potřebují z různých důvodů. Jsou ale i takoví kteří na nějaký doklad vůbec nečekají protože jim to nikdo nezaplatí.

Teď ale přijde ten podstatný rozdíl mezi tím americkým způsobem který popisuji a Českem.

V Americkém pohostinství dnes je již asi 90% finančních transakcí přes kreditní karty nebo nějakým bezhotovostním systémem jako jsou šeky apod. Říká se, že pokud někdo platí v hotovosti, že jsou to špinavé peníze a že hotově platí už jen mafie.

Kreditní kartou můžete dnes platit dokonce i v restauracích rychlého občerstvení (Fast food), které se tomuto způsobu platby hodně dlouho bránilo údajně proto, že to zpomalovalo prodej.

Dnes ale sám zákazník projede svoji kartu čtečkou spojenou s kontrolní pokladnou a v mnoha podnicích, pokud ta útrata nepřesahuje $25, nemusí ani nic podepisovat, nicméně pokaždé, pokud ho požaduje, dostane pokladní blok. What a country!

To ale mluvím jen o fast food. V restauracích s plným servisem používání kreditních karet není nic nového a nemusím vám asi říkat, že mnozí zaměstnanci z toho velkou radost nemají, protože úmyslné šizení hostů není již tak jednoduché a pokud host byl z nějakého důvodu ošizen, tak z toho neprofituje ten zaměstnanec, ale podnik.

Zaměstnanci ale nemají tento systém moc rádi také proto, že ve většině případů host na tu kreditní kartu připíše i tip (spropitné), takže nejenom daný podnik, ale i Uncle Sam vidí kolik zaměstnanci vydělají na spropitném, což je další rána zaměstnancům v pohostinství.

Ono z té zatracené Ameriky skutečně nic dobrého nepřijde. Zlaté časy když jsme se učili jen od našich vzorů.

Někteří naši vládní činitelé byli nejspíše přes víkend v Americe a teď to s tím přiznávání příjmů z obslužného chtějí zavést i v Česku, neboli začne o mnoho větší tanec než u těch kontrolních pokladen.

Ale zpět ku kontrolním pokladnám.

Nemusím vám asi říkat, že zaměstnanci v pohostinství, a to nejenom v Česku, přijdou na všechno takže ani ta fiskální paměť je zřejmě nepřivede z míry.

Dnešní kontrolní pokladny jsou ale velice sofistikované takže můžete mít třeba i pět restaurací a přes počítač je můžete kontrolovat všechny třeba i z postele a tak by se podnikatelé s nimi měli smířit.

Kreditní katy

Spíše by se měli zamyslet nad tím jaké změny přinesou kreditní karty. Nejsem žádný Nostrodámus, ale na mé předpovědi už mockrát došlo a tak vás musím upozornit na to, že to v Českém pohostinství bude úplná revoluce.

Při bezpeněžním styku se totiž nedá tolik šidit, ať již hosta nebo podnikatele a případně stát, a tak jak se říká "všechny krysy budou opouštět loď".

Ono to pohostinství nebude totiž již tak lukrativní zaměstnání a proto zůstanou jen ti kteří to s ním myslí upřímně a kteří vědí, že zadarmo není nic.

Kreditní karty ale budou neštěstím i některým hostům. Někteří lidé si neuvědomují, že vše co na ty karty načáržují (nevím jak se tomu říká česky) musí dříve než později zaplatit, takže jim pak ten smích přejde.

Kreditní karty jsou úžasnou výhodou pro toho kdo je umí používat. Já mám těch kreditních karet několik a pokud možno hotově nic neplatím (protože mám tím pádem kontrolu kolik a za co jsem utratil), ale to co dlužím zaplatím v termínu, takže mně ty kreditní firmy moc rády nemají, protože ze mě žádné úroky nevyrazí.

Za celá ta léta co jsme v Americe jsme na úrocích kreditním firmám zaplatili asi $18 a to jen proto, že byly svátky a moje platba do jejich banky přišla o den později.

No a teď jme u mé další předpovědi

Protože při bezhotovostním styku (placení plastikem) lidé utrácí daleko více, tak hospody budou plné a tržby v prvních letech enormně stoupnou.

Pak ale přijde bída na kozáky a mnoho lidí nebude mít na zaplacení těch dlužných částek a úroků (protože to narůstá velice rychle), a místo hospod budou plné kriminály kde ale na kreditní kartu nic nedostanete.

Tudíž já bych se takovými malichernosti jako jsou účtenky a kontrolní pokladny moc nezabýval, protože to se vykrystalizuje. Také bych se moc nezabýval zjišťováním těch všemožných lumpáren a věnoval bych se spíše jejich předcházení výchovou jak hostů tak i zaměstnanců.

Musíme si ale také uvědomit, že pohostinství se skládá ze třech základních segmentů a to jsou provozovatelé pohostinství, jejich dodavatelé a hosté.

Málo lidí si také uvědomuje, že poměr těch hostů k provozovatelům je asi tak 96:4, ale ne každý kdo restaurační podniky navštěvuje je host v tom pravém slova smyslu.

V Americe je takové hezké rčení: "An educated custommer is our best custommer", neboli ? sofistikovaný host je náš nejlepší host.

Nu, a z toho vyplývá, že musíme vychovávat nejenom zaměstnance, ale i hosty.

Hosté

Pokud se týká hostů v České republice tak si konečně musíme přiznat, že ne jejich vinou, jsou v porovnání se západním světem velice málo informovaní v tom co jim za jejich peníze patří, a že jsou proto velice snadnou obětí těch nepoctivých zaměstnanců kteří tomu pohostinství škodí více než cokoliv jiného.

Já jsem si toto uvědomil a proto jsem založil web stránky www.hostovka.cz na kterých se budu snažit naučit hosty nejenom co jim za jejich peníze patří, ale i to jak se mají jako hosté chovat, aby si vynutili zasloužený respekt, což jak věřím úrovni českého pohostinství může jedině pomoci.

Podnikatelé a kontrolní pokladny

Já jsem se i na těchto stránkách zmínil o tom, že jsem v Česku pomohl jednomu úplnému laikovi otevřít restaurací která se ukázala být velice úspěšná.

Jedna z podmínek byla, že ta restaurace, dříve než otevře, bude mít kontrolní pokladnu a dobrý POS program.

Proto mně take až zarazilo oznámení na stránkách www.cestovní-ruch.cz:

Kontrolní pokladny odklad

Vážené dámy, vážení pánové, milí kolegové,

přijměte informaci, že prezident republiky dne 9. 11. 2006 podepsal návrh novely zákona č. 215/2005 Sb. o registračních pokladnách a o změně některých zákonů, která posunuje povinnost vlastnictví a užívání registračních pokladen k 1. 1. 2008!!!

S pozdravem

PhDr. Milan Rambousek, tajemník
Asociace hotelů a restaurací
České republiky o.s.
Vinohradská 46
120 41 Praha 2 - Vinohrady
Tel.,fax,zázn.: 224912225 ; Tel. č.: 221580418
E-mail: tajemnik@horeka.cz
www.horeka.cz

Já nejsem členem Asociace hotelů a restaurací, ale jsem samozvaným representantem té největší skupiny která se na pohostinství podílí v poměru 64:6 a to jsou hosté, kteří by do toho měli také mluvit, protože se jedná o jejich peníze a tak jsem na to reagoval následujícím příspěvkem.

Vážení čtenáři,
abych vám řekl pravdu, tak přestože jsem na téma registračních pokladen sám napsal několik příspěvků, tak mi stále není jasné komu vlastně o co jde.

To že je to důležité vyplývá už z toho, že se tím zabývá dokonce i president.

Ve hře jsou ale podle mě jen čtyři hráči: podnikatelé (v tomto případě restauratéři), kupující (v tomto případě hosté, včetně mně), stát a v neposlední řadě výrobci nebo distributoři těch pokladen.

K tomu by se dala ještě přičíst obchodní inspekce která s tím bude také mít plné ruce práce. Tudíž by mně zajímalo, pro koho z těch hráčů je ten odklad zvedení pokladen radostnou zprávou a proč.

Mike

Vrátit se na předchozí stránku