Témata na hostovce
Cestovní ruch
Co, kdy, kde a jak
Etika
Etnické kuchyně
Gastronomie
Hygiena a sanitace
Jídla a jídelní lístky
Kdo, kdy, kde
Koho se to týká
Konzulting
Kuchyňské techniky
Michael D. Klíma
Nápoje (koktejly)
O čem se nemluví
Pohostinství
Případové studie
Restaurace a servis
Stroje, náčiní a zařízení
Ubytování
Zbožíznalství
Suchá jíška
Autor: Michael Klíma | 9.4.2009 | Co, kdy, kde a jak
Naučil jsem se suchou jíšku připravovat za druhé světové války, kdy tuk byl na potravinové lístky a relativně drahý. Musím se ale přiznat, že ji někdy používám ještě dnes protože je velice „convenient“. Může se případně i ochutit, prostě má mnoho výhod.
Suchou jíšku můžeme připravit zcela bez tuku a to tak, že na plechu, v mírně vyhřáté troubě „pražíme“ slabou vrstvu hladké mouky až do získání požadovaného odstínu hnědé barvy. Tento proces je relativně zdlouhavý, ale tato jíška má stejné zahušťovací schopnosti jako jíška připravená s tukem, nicméně má ale podstatně méně kalorií.
Tuk stanovený receptem, je více méně otázkou preference. Nejčastěji používanými tuky je máslo, margarin, sádlo a případně lůj. Máslo má sice nejlepší chuť, ale velmi rychle se přepaluje a proto ho používáme většinou jen k přípravě světlé jíšky kterou zahušťujeme bílé omáčky a polévky. Stejnou službu nám ale udělá i margarin. Sádlo se přepaluje méně, ale k zahuštění některých jídel se nehodí stejně tak jako lůj který dává jídlům charakteristickou a někdy nežádoucí chuť.
Dobře usmažená jíška nepodléhá rychle zkáze a proto ji můžeme skladovat při pokojové teplotě i několik dní. Uskladněním v ledničce nebo v mrazáku jíška ztuhne, což ale na její zahušťovací schopnosti nic nezmění, takže po nastrouhání ji můžeme použít jako jíšku čerstvou. Pokrmy zahuštěné takovou jíškou se musí vařit nejméně 30 minut, aby se jíška dobře rozvařila. Viz. Omáčky.
Koncept Steakgrill
Počet návštěv