Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Lidé mají rádi jídlo které je úhledně a hygienicky zabalené a stejně tak mají rádi jídlo kterého se nikdo moc nedotýkal.

Proto například, hlavně při cestách do zahraničí, se doporučuje jíst jenom ovoce které je chráněné svoji vlastní slupkou, nebo jídlo vařené či jinak tepelně zpracované.

Totéž se dnes dá říci o vodě a proto v některých zemích nepijeme ani vodu z vodovodu a dáváme přednost vodě v láhvích.

Ze stejného důvodu se v osmdesátých letech staly tak populárními salátové bary, ze kterých si host sám vybírá a nandá na talíř kdy chce, co chce a kolik toho chce.

Pokud se nejedná o salátový bar který je součástí bufetu nebo branše, tak v blízkosti salátového baru jsou zpravidla malé nebo velké studené talíře, případně misky, za účelem aby si host mohl těch salátů nandat jen kolik se na který talíř vejde, což je ze strany provozovatele jakási kontrola spotřeby materiálu.

Proto se při salát barech à la carte, saláty liší cenou. Cena malého salátu kterým se anglicky říká side salad je zpravidla asi jedna třetina velkého salátu anglicky zvaného dinner salad.

Tento způsob nabídky salátů, který za socialismu díky normám by býval byl nemožný, má výhodu jak pro hosta, tak i pro provozovatele, který, jak vás mohu ubezpečit na tom nikdy neprodělá obzvláště když umí vybrat potraviny které se cenově vyrovnají.

Jako studenti hostovky bychom měli vědět, že při tak zvaných all you can eat bufetech můžete k tomu salátovému pultu jít třeba i několikrát a tak si těch salátů nenandaváme moc aby nám cestou ku stolu nepadaly na zem.

Saláty by pokud možno měly být nabízeny na chlazených pultech nebo by měly být presentovány na ledu. Na ledu v blízkosti salátů by měly být i potřebné drezinky. Drezinků jak víme je nekonečná řada (v Americe více než 100), ale na bufetech nebo salát barech jsou zpravidla dva nebo tři které jsou v dané době populární.

Tyto drezinky a nakonec i ty saláty by měly být označené jejich názvy. Já vím že to mnohdy nic neříká ale máte alespoň něco podle čeho se můžete orientovat.

Pokud takový salát nebo drezink nejsou označené tak na zaměstnance se moc spoléhat nemůžete. To víte, v Česku nebo na Slovensku je situace jiná, protože tam každý číšník nebo servírka je vyučená,nebo mají hotelovou školu, ale v zahraničí se často setkáte s tím, že zaměstnanci jídla které jsou na těch bufetech vystavena nikdy v životě ani nejedli.

Byli jsme totiž před několika dny na branši v jednom relativně drahém hotelu Mission Inn v River Side v Kalifornii.

Já mám rád saláty a oni tam měli relativně dobrý výběr a tak jsem si vybral ty které mám rád.

Musím ale říci, že žádný z těch salátů nebyl označen jeho názvem což u takového hotelu jako je Mission Inn je veliké faut pas.

Já vím že místní lidé, nebo jejich štamgasti už vědí co který salát je, ale já jsme například nevěděl co byl ten salát pod č. 1. Já jsem ale takový, že když něco neznám tak si to dám protože předpokládám že je to dobré, protože by to na ten bufet jinak ani nedali.

Zeptal jsem se ale jedné mladé servírky, která nalévá jen šampaňské protože ty statní nápoje jsou na pultech, co to ten tmavý salát je. Nebyl jsem moc překvapen, že to nevěděla, protože na "personálku" to asi nedávají. Nevěděla to ale ani její o něco starší kolegyně a až teprve nějaká vedoucí mi prozradila, že je to salát z divoké rýže.

Bylo to jen potvrzení toho, že člověk se stále musí učit. Já totiž znám několik způsobů úpravy divoké rýže, ale ve formě salátu jsem ji neznal. Bylo to ale dobré a tak jsem k tomu neměl žádný komentář.

Vám ale jako studentům Hostovky mohu poradit, abyste, pokud některé jídlo není označené jménem, se na to zeptali. V Česku nebo na Slovensku to asi nebude zatím tak velký problém, ale našinci čím dále tím více cestují do zahraničí, tudíž hostovka dříve nebo později dojde uznání protože se na ni dozvíte i to "co se nosí" v restauracích v zahraničí, takže si budete moci lépe vybrat.

Na některých ostatních web stránkách jsem se setkal s tím, že některým čtenářům vadilo, že používám cizí odborné výrazy a názvy jídel, ale jak si časem povšimnete, tak oproti jiným autorům já každý takový výraz vysvětlím nebo uvedu jeho český ekvivalent, za což mi jednoho dne budou i ti skeptici vděční.

M. Klima

Vrátit se na předchozí stránku