Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Nejlepší host je sofistikovaný host a tím se stanete studiem hostovky

Bedekry
Autor: Michael Klíma | 27.11.2005 | Co, kdy, kde a jak

Bedekr, někdy také beadekr podle jednoho českého slovníku cizích slov je knižní cestovní turistický průvodce.


Bedekry jsou dalším důkazem, že cestován neboli cestovní ruch se od pohostinství nedá oddělit protože bedekr který by neuváděl kde se může člověk při svých cestách najíst by asi dlouho nepřežil.


Mimo bedekrů je ale celá řada jak místních tak i mezinárodních průvodců restauracemi a to pod různými názvy.


Je zajímavé, že jak ty bedekry, tak i ty ostatní průvodci včetně těch tisíců které dnes najdete na internetu uvádí jen ty restaurace ve kterých se údajně dobře jí přestože to většino u není ničím podložené.


O tom kde se dobře nejí se sice dočtete na různých veb stránkách, ale to jsou jen subjektivní názory lidí kterří věšinou do restaurací nechodí tak často aby se mohl nazývat sofistikovanými hosty, a tak tomu moc věřit také nemůžete, nehledě k tomu, že někdy je to jen v důsledku toho, že takový stěžovatel se domnívá, že za své peníze nedostává to co mu patří.


Jeden z nejznámějších bedekrů Michelin například v jedné poslední ročence uvedl posudek jídla v restauraci, která ještě nebyla ani otevřená, což tedy byla nepředstavitelná chucpa, ale jsou bohužel lidé, kteří tomu Michelinu stejně věří.


Ani jeden z těch oficiálních bedekrů neuvádí restaurace které jsou tak špatné, že by tam lidé ani nmeměli chodit, a to z jednoduchého důvodu, a sice proto, že by se pod to museli podepsat, a pokud by tím způsobili té restauraci nějakou újmu a ukázalo by se, že to byla jen pomluva, tak by je ten restauratér zažaloval.


Proto bych studentům Hostovky chtěl říci, že by se na ty bedekry ani na ty televisní kritiky neměli moc spoléhat.


Bohužel člověk se nemůže spoléhat ani na doporučení přátel, a ani na doporučení některých "rádoby" odborníků gurmánů.


Jeden můj známý, takový rádoby znalec dobrého jídla, mi kdysi popisoval restauraci, jejíž jméno si již nepamatuji takto:

"Měli tam sice valet parking, ale parkoviště bylo poloprázdné a tak jsem si zaparkoval sám. Bylo to před polednem takže hosteska nám dala možnost výběru stolu. Stůl byl čistě prostřený.

Následně přišla servírka která se nám představila jménem, předložila nám jídelní lístek s cenami které podle nás odpovídaly celkové ambianci té restaurace a také naší kapse.

Denní speciality byly sice na lístku vyznačeny, ale servírka nám je přesto všechny vyjmenovala a popsala s tím že pokud bychom potřebovali nějakou další pomoc s jídelním lístkem, abychom neváhali se je zeptat.


Jako obligátně jsme si dali před jídlem salát s našim oblíbeným dresinkem. Salát byl křehký na studeném talíři a dokonce i ta vidlička kterou k tomu salátu podávali byla vyhlazená, čemuž se v Americe říká "A nice touche".


Jako hlavní chod si manželka dala rybu, které nebyla převařená a já jsem si dal steak který mi udělali medium rare, přesně podle mé specifikace a podle mých představ o tom jak medium rare má vypadat.


Po jídle nám servírka nabídla z vozíku moučníky které vypadaly velice čerstvě a atraktivně, ale my v poledne jíme moučníky velmi zřídka a tak jsme si žádný nedali.


Na požádání nám pak servírka dala účet.


Účet s pokladním blokem byl v pořádku a všechno bylo mimořádně dobré a tak jsme ji dali asi 15% Tip, amůžeme tu restauraci každému doporučit.


Šli jsme se do té restaurace tudíž podívat a když se mně tem můj známý potom ptal na můj názor, tak jsem mu řekl, že to všechno bylo O.K., neboli, že to odpovídalo jejich cenám, neboli nic mimořádného. Prostě to bylo všechno tak jak to má být, za což ale já nikomu medaile nedávám.


Na některé české bedekry se ale nemůžete také spolehnut, protože většinou hodnotí restaurace jen podle cen.

To je sice běžné i v Americe, kde se říká: "You get what you paid for", neboli že doatanete to za co jste si zaplatili ale ne v Česku.


Některé bedekry uvádějí zaokrouhlené ceny od 200 Kč do 1100 Kč, v jiných bedekrech, které se snaží být přesnější, a uvádí ceny od 450 Kč do 1850 Kč.


I když nechci říci, že ty ceny jsou vylhané, tak musím říci, že jsou velice nepřesné.


Některé restaurace uváděné například pod cenovou skupinou 1000 Kč, vám účtují 1600 Kč jen za kaviár a to nemluvím o jiných "překvapeních", a o cenách vína a ostatních nápojů ani nemluvě.


U těch francouzských vín si říkám, že je to zřejmě včetně nějakého francouzského číšníka nebo someliéra. Tudíž uvádění cen v takových bedekrech je to jen jakési balamutění hostů čemuž se někdy říká marketing nebo i BS.


Ta jídla jsou uváděna většinou pod francouzskými názvy protože snobům se to líbí, a tím pádem za ně mohou počítat více.


Překlady českých jídel na cizích mutacích těchto jídelních lístků jsou někdy takové zkomoleniny, že by udělali lépe kdyby je nechali v jejich původní české verzi a přidali jen popis toho jídla v dané řeči.


Některé bedekry a cestovní průvodci na Západě vyznačují ceny jídel znakem pro dolary $$$$, a kvalitu jídel a nápojů kuchařskými čepicemi (toque). Někteří hodnotitelé jídel označují kvalitu, lépe řečeno chuť jídel jazýčky. Čím více čepic, nebo čím více jazýčků, tím lepší kvalita jídla, ovšem i toto je podle subjektivního názoru autorů.


To samé platí pro označení hvězdičkami

Toque

obr1

Když už jsem se o těch kuchařských čepic, kterým se říká toque, tak bych se chtěl zmínit o tom, že podle jedné teorie toque měly u mistrů kuchařů znázorňovat papežskou mitru.


Čím "větší" šéfkuchař, tím vyšší jeho čepice. Toques byly od nepaměti bílé, ale pak se našli i extrémisté, kterým rozlišení jejich odbornosti výškou jejich čepice nestačilo a tak začali tvrdit, že opravdový šéfkuchař se pozná podle černé čepice. What a BS!


Nevím jestli je to snaha se lišit, nebo jestli je to projev demokracie, ale najednou se v České republice stalo módní, že "mistři" kuchaři, obzvláště ti kteří se producírují na televizi, začali chodit bez čepice a v tom nejlepším případě mají na hlavě něco čemu se v Americe říká baseball cap, což sice není kuchařská čepice, ale alespoň něco.

Baseball cap

obr2

Když to někdy vidím, tak si říkám že všechny ty předpisy o tom, že při přípravě jídla musí mít každý něčím pokrytou hlavu a pokud má dlouhé vlasy, nebo vousy že dokonce musí mít síťku, jsou předpisy nanic když representanti kuchařského umění je nerespektují.


V tom ohledu tu americkou demokracii čeští kuchaři přetrumfli, protože v Americe se nepřikrytá hlava při přípravě potravin pokutuje. What a country!

Ozdobné kuchařské čepice

obr3

Něco takového je ale pokutováno i například v Kazachstánu kde jsem se setkal s tím že místní kuchařky nosili velice pracně vykrajované (kroužkované) plátěné a naškrobené čepice.

Výška těch čepic byla v zásadě stejná ale některé byly přímo umělecká díla a každá kuchařka na tu svoji čepici byla velice pyšná.

Hvězdičky ***

Abych vám řekl pravdu, já na ty hvězdičky také nevěřím.


Nevěřil jsem té hvězdě na Kremlu, a nevěřím ani těm hvězdičkám na hotelech, protože jak víte, tak si jich na svůj hotel může dát každý kolik chce.

To že některé organizace, která se na ten hotel nejde ani podívat, za udělení těch hvězdiček požadují zaplacení nějakého poplatku je nestoudnost.

obr4 obr5 obr6 obr7 obr8 obr9 obr10 obr11 obr12 obr13 obr14 obr15 obr16


Mohu se pochlubit tím, že za ta léta mé praxe jsem nejspíše ochutnal všechny koňaky které existují, protože koňaky mám rád, ale tím kolik jsem za to utratil peněz se chlubit nechci. Nechci tím ale říci že jsem znalec cognanců, protože takový snob nejsem. Spíše bych řekla že pokud se hvězd týká, tak některým těm hvězdám ani moc nevěřím a spíše věřím jen označení jejich stáří jako VO, VOP, VSOP,VVSOP, XO, a EXTRA.


Jediné hvězdy kterým věřím, jsou hvězdy na nebi, i když ale nevěřím tomu, že příznivá konstelace těch hvězd má vliv na kvalitu jídla nápojů nebo jejich a servisu.

Proto k označení kvality jídel a servisu a případně cen, budu ještě hodně dlouho pomyslně používat naše bývalé cenové skupiny, přesto že tyto skupiny dnes hostům a obzvláště cizincům nic neříkají.


Někteří naši "odborníci" se vzhlíží ve všem co je západní, a druzí to stejnou vervou zavrhují, a je zajímavé, že jsou to většinou ti co o tom západu vědí nejméně.


Já si proto myslím, že bychom se k těm cenovým skupinám měli vrátit, protože na nich nebylo nic špatného a možná, že by si na to zvykli i ti cizinci a konečně bychom tomu západu v něčem byli vzorem.


Na každý pád by se podle těch cen mnohdy lépe orientoval než v těch bedekrech.

M. Klima


Vrátit se na předchozí stránku

Koncept Steakgrill

Stránky první restaurace konceptu Steakgrill:


Steakgrill

s.jpg, 748B Koncept Steakgrill©

facebook

Počet návštěv

3160447
© 2007 - 2018, http://www.hostovka.cz