Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

FRANCOUZSKÁ CIBULOVÁ POLÉKA

Francouzská cibulová polévka (Soupe à l'oignon) je jedna z nejstarších, nejlepších a nejjednodušších francouzských polévek, ale nevěřili byste tomu, jak tuto vynikající polévku dokáží čeští kuchaři ještě více zjednodušit a vylepšit.

Já většinu jídel, která ti naši kuchaři vylepšují nebo zjednodušují fotografuji, ale fotografii polévky, kterou mi pod tímto názvem za 25.- Kč podali v restauraci hotelu Amálka ve Straškově-Vodochody bohužel nemám, ale zpět tam kvůli tomu nepůjdu, a tak vám ji alespoň popíši.

V relativně velkém polévkovém šálku bylo, podle českých státních norem, asi 0,33 l jakési vlažné, kalné tekutiny, bez jakékoliv chuti, ve které plavaly malé kousky nedefinovatelné zeleniny. Na tom šálku byl podšálek, na kterém byla hrst nějakého záhadného strouhaného sýra, a na stejném talířku bylo asi 7 kostiček ve fritéze upraženého chleba.

To že by se naše servírka zeptala, zda je vše v pořádku, jsem neočekával, protože asi k tomu neměla odvahu. A tak mi to nedalo a řekl jsem ji, že jsem v Česku ochutnal i jiné „lahůky“, ale toto že je největší šlichta jakou jsem kdy viděl. Něco takového, aby z hostů ti čeští kuchaři dělali úplné idioty, by mělo být podle mě trestné. Podle mě problém ale je, že hosté nejsou ještě natolik sofistikovaní, aby tu špatnou kvalitu rozeznali a případně si stěžovali a mimo těch hostů není žádná instituce, která by upadající úroveň českého pohostinství mohla kontrolovat.

Česká obchodní inspekce, přesto že tomu vůbec nerozumí, rajtuje na vahách porcí, ale na to, aby kontrolovali, zda lidé dostanou za své peníze kvalitu, která jim patří, na to prostě nemají. Kvalitou jídel v restauracích se nezabývá ani Československý svaz kuchařů v Praze, ani Asociace kuchařů AKC ČR, a o gastronomické sekci AHR ani nemluvě, protože těm se nedaří ani kontrolovat kvalitu těch Czech Specials, tudíž kvalita jídel, v České republice, až na nějaké výjimky, je prostě unter Hund. No, a o tom, jestli některý provozovatel pohostinství dodržuje nějaké zásady gastronomie, se nedá také vůbec hovořit.

A proto mi nezbývá než se ptát, co se stalo se starou dobrou českou kuchyní? Co se stalo s naší bývalou vysokou odborností a se stavovskou ctí? Kde jsou všichni ti vyučení kuchaři s maturitou případně s doktorátem?  Kde jsou všichni ti slavní mistři kuchaři, číšníci, barmani a someliéři, které každým rokem již po 20 let vyhlašujeme? Kde jsou absolventi všech těch odborných učilišť a hotelových škol v četně těch vysokých?

Více než 20 let soutěžíme o nejlepší knedlík, nejlepší kotlíkový guláš, nejlepší svíčkovou a dokonce i o nejlepší bigoš, ale kvalita našich kuchyní ze dne na den upadá.  Kde jsou ti kuchaři kteří ve světě vyhrávají jednu medaili za druhou? Kde jsou všichni ti kuchaři a komedianti, kteří se producírují na těch všemožných televizních pořadech? Kde jsou všechny ty osobnosti české gastronomie, které na svých stránkách www.gastronews.cz ,  nevím podle jakých kriterií, nominuje pan Řezáč.

Proč ti nechodí do restaurací a nekritizují to, co se dělá špatně, ale né tím způsobem jakým byl ten pořad Ano šéfe, ve kterém pan Pohlreich z těch, kteří do doby než k nim přišel  všechno dělali úplně špatně, a kterým po třech dnech dal nálepku nejlepší restaurace. Nakonec díky pořadu Na nože máme jako jediní na světě kuchaře Supermana, který vyhrál milion korun a tím pádem také hned šel od válu.

Já vím, že si myslíte, že nemám pravdu, nebo že to přeháním, ale doufám, že tento můj příspěvek někdo opět uveřejní po deseti nebo dvaceti letech, aby bylo vidět  zda jsem to přeháněl nebo ne.

MICHAEL KLIMA CEC, CCE,

Certifikovaný Executive Chef, Certifikovaný odborný lektor a konzultant v průmyslu pohostinství a cestovního ruchu, Emeritní Professor Triton College, Illinois, USA, člen mezinárodního svazu konzultantů FCSI, člen Syndikátu novinářů ČR,  Freelance Writer, čestný člen AKC ČR od 1989, nositel zlaté medaile Magdaleny Dobromily Rettigové, e-mail: klima@steakgrill.cz , www.hostovka.cz, www.steakgrill.cz

Vrátit se na předchozí stránku