Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

V úvodu k těmto stránkám jsem mimo jiné napsal, že jedním hlavním posláním Hostovky je přivézt v podvědomí lidí, že hosté jsou o mnoho důležitější složkou pohostinství než ti kteří ho provozují.

Já jsem ale také někde napsal, že podle jedné teorie člověk je většinou největším nepřítelem té třídy ze které vzešel a já m‎‎ým postojem k pohostisntví ze kterého jsem vzešel, to jasně vyjadřuji.

Já jsem pohostinství, i když ne jen tomu českému, obětoval téměř cel‎ý můj život a to ne jenom jako jeho provozovatel, ale i jako jeho uživatel neboli konzument a proto si myslím, že mám jak‎ési právo či povinnost na případné klady či nedostatky českého pohostisntví upozorňovat což podle m‎ých možností dělám.

Jsem ale sebekritick‎ý a musím se proto přiznat, že s moji kritikou, i když v dobrém úmylu, to přeháním a obdobně nedostatečně vyzdvihuji klady které české pohostisntví má.

Na stránkách www.gastronews.cz bylo uveřejněno Novoroční vyjáření presidentea AKC ČR Miroslava Kubce. Bylo to velice obsáhle poeticky zpracováno, Jiřím Řezáčem, ale podle mně to nepadlo na úrodnou půdu.

Podle dosavadních zkušeností vím, že jen velice malé procento čtenářů těch stránek takové příspěvky jako to Novoroční vyjádření pan Kubce vůbec čte.

Již jsem se někde zmínil o tom, že podle odhadu se na pohostisntví podílí jen 6% těch kteří ho provozují a 94% těch kteří jsou jeho uživateli, ale na tuto prokazatelně větší skupinu se většinou zapomíníná.

Media jak víme nevynechají ani jednu příležitost to pohostinství kritizovat, což je v pořádku, ale podle mého názorů se naopak velmi často zmiňují všemožn‎ých primadonách, komediantech, "odbornících" velkých jmen a šarlatánech, ale zapomínají na ty bezejmenné a na ty kteří nejsou "viditelní" a neumí se prodat.

Jedna z vašich povinností jako studentů Hostovky je:"Číst, číst a číst" a to znamená číst všechny informace o pohostisntví které vám přijdou do ruky.

Na zmíněn‎ch stránkách Jiří Řezáč (J.Ř.) klade presidentu Asociace kuchař a cukrářů České republiky Miroslavu Kubcovi různé otázky a já je zde nebudu všechny přepisovat, ale některé odpovědi pana Kubce by mohly studenty Hostovky zajímat a proto zde některé uvádím s m‎‎ým komentářem (M.K.).

□

J.Ř.- Co dal uplynulý rok české kuchyni, respektive co česká kuchyně dala k dobru, či přinesla nového v roce minulém?

Kubec - Opět se objevilo mnoho nových surovin a k mé velké radosti i přes stálý trend zdravějšího stravování, stále více se v tomto roce prosazuje klasická česká kuchyně.

I když se jí snažíme moderně prezentovat, klasika naší dobré domácí kuchyně se v tom nezapře.

M.K. - Obávám se, že prosazování klasické české kuchyně si odporuje s trendem zdravějšího stravování. Buď můžete mít jedno nebo druhé.

Kubec - No a samozřejmě přišli další zahraniční šéfkuchaři do pražských hotelů a restaurací, což je pro nás domácí výzvou ukázat že my domácí jsme zde na ně nečekali se založenýma rukama a že jsme stále posunovali gastronomii kupředu a to že možná někdo z nich hned přinese do ČR hvězdičku je jen otázkou jejich zahraniční popularizace.

M.K.- Nejsem si jist, ale myslím si, že pan Kubec je první kdo to řekl jak se říká na plnou hubu. To byste totiž museli něco vědět o udělování těch hvězdiček v zahrančí a za co ty hvězdičky ti slavní kuchaři dostali. Na každ‎ý‎ pád to jen ukazuje co si o těch českých kuchařích myslí ti co ty cizí "mistry světa" do Česka zvou.

WWhat a B.S. Nejste přeci tak naivní, abyste si mysleli, že mimo těch hvězdiček sebou přináší něco co naši kuchaři neumí.

Co by bez těch česk‎ých kuchařů dělali?

Proč si tedy sebou nepřiveou celou vlastní brigádu tak jako se to kdysi dělalo.

Prostě ti čeští kuchaři jsou pro ně laciní pomocníci se znalostmi daleko většími než jejich pomocníci v zemích ze kter‎ých přišli.

A popularizace?

To je o čem stále mluvím. Někteří naši kuchaři jsou dnes již stejně dobří ne-li lepší než ty zahaniční primadony, ale neumí se prodat protože je to nikdo nikdy nenaučil.

□

J.Ř. - Kde byla Achilova pata Asociace kuchařů a cukrářů ČR v realizaci předsevzetí pro rok 2007, a kde byste naopak nešetřil chválou?

Kubec - Největší naší bolestí je nepřiměřený přísun financí pro asociaci vzhledem k tomu kolik bychom mohli nebo i chtěli dělat aktivit.

Bohužel se nám nepodařilo udržet si našeho generálního partnera a jednoho z hlavních, z mého pohledu hlavně proto, že asociace již naprosto splnila účel jejich partnerství a to dostatečně je zviditelnit.

Ale to je život, neustále totiž bojuji s tím, aby naši partneři pochopili, že podporují rozvoj gastronomie v tomto státě, který jim následně přináší zákazníky.

Bohužel, je asociace z minulosti svázána povinností si peníze u partnerů odpracovat. To bohužel není již možné vždyť například sportovci si také nemusí peníze, které jim partner poskytne odpracovat manuálně, ale tím, že viditelně prezentují široké veřejnosti kdo je podporuje.

M.K. - Toto je velk‎ý problém který‎ panu presidentovi nezávidím.

Ten příklad sportovců mi připomíná dobu socialismu kdy sportocvi ve všech socialistick‎ých zemích byli podporováni státem tím že měli dobře placená místa v armádě a nic jiného nedělali než že trénovali a tak vyhrávali v soutěžích se západními zeměmi kde ti sportovci byli amatéři odkázání na milodary sponzorů.

Kubec - Tím se dostávám k druhému bodu otázky která je co se nám naopak povedlo.

Jednoznačně je to realizování všech naplánovaných činností pro rok 2007, včetně nové aktivity, kterou byla oslava Světového dne kuchařů.

Nad touto akcí dokonce převzala záštitu manželka prezidenta republiky paní Livie Klausová a primátor doktor Pavel Bém.

□

M.K.- No jestli za tou záštitou byly i nějaké peníze, tak je to chvályhodné i když vím, že to určitě nebylo z jejich vlastní kapsy. Ale who cares!

Této akce se v říjnu na Ovocném trhu zúčastnilo téměř deset tisíc návštěvníků a celý výtěžek z této akce jsme věnovali na charitu pro fond dětí nastupujících do života.

□

M.K.- Toto je podle mně něco o čem by široká veřejnost také měla něco vědět.

Kubec - Na této akci nás výrazně podpořila Asociace hotelů restaurací, se kterou stále pevněji spolupracujeme a Česká centrála cestovního ruchu, která také nezištně prostřednictvím naší asociace podporuje domácí gastronomii.

Asi z mezinárodního pohledu je velkým úspěchem vítězství v kandidatuře na pořádání evropského kongresu kuchařských prezidentů, který se uskuteční v únoru 2008 v Praze.

Tento úspěch potvrzuje, že naše asociace je mezi 98 členskými státy stále výrazněji vnímána a uznávána.

□

M.K.- K tomuto nezb‎ývá než pogratulovat těm kuchařsk‎ým prezidentům k tomu, že se jim naskytne příležitost se seznámit s prací českých kuchařů (doufám že bez těch cizích primadon) na jejich vlastním hřišti.

Český národní tým, a to juniorský a seniorský a též i Pražský regionální tým dobře zabodoval na významných světových scénách.

□

J.Ř. - V čem tkví podstata výkonnostního svírání se nůžek mezi soutěžním Českem a světem?

□

Kubec -Je to opět o dlouhodobé systematické práci, všechny naše týmy velice dobře pracují. Jednotliví členové i přes to, že v týmech jsou zcela zdarma a na úkor svého volného času zodpovědně pracují, připravují se na svá jednotlivá vystoupení a v tom je záruka úspěchu.

Nechci zde vyzdvihovat ani jeden z týmů nebo jednotlivce, kteří nás ve světě reprezentují, protože by to nebylo fér. Radši bych zde poděkoval jejich ředitelům, majitelům restaurací a hotelů i jejich kolegům za podporu a pochopení. Bez toho bychom totiž nemohli to naše krásné řemeslo takto dobře prezentovat.

Na domácích a zahraničních soutěžních kolbištích se dobře, neřkuli výborně prosazují mnohé domácí regionální týmy a jednotlivci.

□

M.K.- Nevím co znamená "svírání nůžek", a nechtěl bych tím degradovat ty české t‎ýmy, ale podle mně by bylo smutné kdyby "neskorovali" když oproti mnoha cizím zemím k tomu mají daleko lepší předpoklady.

Opravte mně pokud se m‎ýlím, ale v noha jiných zemích, až na nějaké výjimky, kuchaři nejsou vyučení a o nějakém jejich odborném vzdělání nemůže být ani řeč.

Na druhé straně do českého soutěžního t‎ýmu se žádný nevyučený zřejmě nedostane, což je sice dobře, ale podle mně by bylo smutné pokud by se pak nějak neumístili.

□

J.Ř.- Jak dalece jsou sledováni asociační optikou a do jaké míry je možné z pozice nejvyššího českého gastronomického zastoupení jim podat pomocnou ruku?

□

Kubec - Je samozřejmé, že i přes velkou snahu vše sledovat a mít o všem přehled nejsme schopni vše obsáhnout a dostat se k informacím.

Proto zde prosím pokud víte kdokoliv o jednotlivcích či týmech kteří se chtějí zapojit do naší činnosti, informujte nás. Rádi pokud to bude jen trochu možné se přijedeme podívat, podpoříme a podáme pomocnou ruku.

V mediálním pozornosti se v popředí - až na menší výjimky objevují převážně restaurace a hotely a akce s nimi spojené, mající působnost v Praze.

□

M.K. - Já sice také nevím co je "asociační optika", ale vím například že u někter‎ých oborných seminářů pořádaných AKC ČR byl dovětek, že zůčastnit se jich mohou jen zájemci z Prahy.

□

J.Ř.- Je podle vás rozdíl mezi hlavním městem a zbytkem Česka opravdu tak viditelně výkonnostně odlišný nebo jde o zaběhnuté mediální návykové klišé?

□

Kubec - Víte, já se domnívám, že s medializací je to stejné jak v gastronomii tak ve všech ostatních odvětvích, například Světový den kuchařů.

Informovali jsme například všechny televize a žádali je o informování o této akci, ale nikdo nám tam neumřel, netekla tam krev a tak o to televize neprojevily zájem.

Mojí touhou je, aby se gastronomie medializovala stejně jako v zahraničí, ale bohužel máme stále smůlu v tom, že u nás si ještě všichni dost dobře neuvědomují jaký přínos má gastronomie pro národní hospodářství

Nechci se zde zabývat čísly, ale my jsme výraznými přispěvateli do přílivu peněz do státní kasy a tak bychom měli být vnímáni. Já osobně dělám vše pro to, aby zbytek Česka nebyl v medializaci zanedbáván, ale i ten zbytek Česka se musí snažit ukázat, že je důvod o nich psát.

M.K.- Musím s panem prezidentem i v tomto souhlasit. Já jsem to ale několikrát napsal na plnou hubu a sice, že vý‎nosy z pohostisntví, které je téměř v celém ostatním světě považované za průmysl, jsou nezanedbateln‎ým přinosem národního hospodářství a proto je mu všude vě světě věnována velká pozornostg a péče.

V Česku podle mého názoru tomu pohostisntví sice každ‎ý rozumí, nikdo se mu ale nechce pořádně věnovat, a dokonce i vláda ho považuje jen za slepici která snáší zlaté vejce.

□

Kubec - Je pravda, že to tak vždy není.

Jen názorně při mé nedávné návštěvě Plzně jsem zcela náhodně zvolil pro pracovní oběd restauraci v hotýlku, který byl velice příjemný, draze vybaven, v restauraci nechybělo několik plazmových obrazovek, ale bohužel personál nebyl příjemný, jídlo bylo na hranici poživatelnosti.

Jednoznačně pan majitel utopil mnoho peněz do svého snu mít hotýlek, ale bohužel již neinvestoval žádné peníze do svého personálu který tomu hotýlku dělá tu správnou reklamu.

Nejsem stěžovatel, tak jsem zaplatil a již tam nikdy nepůjdu a každého budu před tímto podnikem varovat.

Chci tím říct, že nevidím rozdíl mezi Prahou a ostatním Českem, ale v tom co kdo udělá pro to, aby se jeho podnik, jeho gastronomie jeho personál dostal do hledáčku médii.

M.K.- Já jsem se o tom na stránkách Hostovka asi nezmínil, ale na stránkách www.gstronews.cz jeden zřejmě "odobrník" napsal, že gastronomie končí 20 km za okruhem Prahy. No, my všichni, myslím normální hosté, víme, že to není pravda a že i v těch provinčních městech a dokonce i na vesnicích nebo na horách, jsou vynikajicí restaurace o kter‎ých ale bohužel málo lidí ví.

Já podobně jako pan prezident Kubec nejsem stěžovatel a sice proto, že jsem profesionální konzultant a kdybych si stěžoval, tak by se mně mohli zeptat co tedy bylo podle mého názoru špatné, což by ale chtěli zadarmo a já bych takto velmi brzy zkrachoval.

Souhlasím ale s panem prezidentem v tom, že na podniky ve ktgerých host nedostane to co mu za jjeho peníze patří by se mělo upozorňovat, ale jmenovitě, protože ty tomu pohostinství škodí nejvíce.

□

J.Ř.- Poslední doba zaznamenala nárůst počtu soutěží, a to včetně zahraničí. Tím na jedné straně dochází ke vstupu mnohých kulinářských zástupců na výkonnostní scénu a zpětnému odrazu v nárůstu kvality v restauračních kuchyních, ale na druhé straně mnohé tyto soutěže zkomírají na kvantitě kvalily zúčastněných. Kde by podle vás byl ideální zlatý střed?

Kubec: I naše asociace již nechce přibírat na svá bedra další organizování nových soutěží. Chceme se naplno věnovat těm osvědčeným, které děláme a o které je zájem. Problém je i v tom, že většina těch skomírajících soutěží není pod hlavičkou asociace, protože my bychom se velice zamýšleli zda soutěž, která nemá dostatek zájemců má smysl realizovat.

M.K.- Plně souhlasím s panem Kubcem. Pro profesionální organizaci žádn‎ý‎‎ ideální střed neexistuje. AKC ČR buď budou něco dělat profesionálně a dobře a nebo by se do toho neměli pouštět.

Já jsem v poslední době velice opatrn‎ý v tom dávat Ameriku za vzor, ale musím říci, že pokud se soutěží t‎ýká, tak Američané jsou jako malé děti a proto mají sotěží jako nikdo na světě.

Rozdíl ale je v tom že všechny ty americké kulinářské soutěže (mimo těch oficiálních kuchařských)jsou pro zábavu jak těch účastníků tak i veřejnosti, neboli že odborníci nejsou většinou sice diskriminovánní, ale soutěžit musí také jen pro tu zábavu a ne pro získání popularity nebo nějaké medajle.

□

J.Ř.- Kulinářská mediální scéna je v poslední době dozdobena různými anketami, kde jsou vyhlašováni různí vítězové, které jsme nikdy na stupních vítězů předních českých gastronomických soutěží neviděli. Jaký je váš názor na tuto skutečnost?

Kubec - Mám na tyto ankety svůj názor, samozřejmě, že bych byl rád, aby zde byla anketa, o které by se dalo říct, že je fér, ale je třeba Michaelin fér? Kdo to může zodpovědně říct.

Myslíte, že je třeba fér, že domácí media najednou píší, že konečně bude v Česku hvězdička, protože do Four Seasons přišel nový zahraniční kuchař, který už jí má, nebo že je v Praze otevřena restaurace Maze kterou provozuje Gordon Ramsay, který jich má několik.

Je myslíte fér, že jsme najednou zapomněli na to množství né jen pražských, ale i Českých restaurací, kde se dělá špičková gastronomie a za hranicemi by zcela jistě již minimálně jednu hvězdu vlastnily.

□

M.K.- Česky se tomu říká, že si pan Kubec tím jeho prohlášením nadělal do bot, protože mu ten Michelin teď už žádnou hvězdičku nikdy nedá.

Michelini, pokud to nevíte, jsou velicí kritici, ale krtiku jejich činnosti nepřipouští.>/p>

Kdo čte mé příspěvky do různ‎ých medií můj názor na Michelin zná, je ale bohužel spousta snobů kteří tomu Michelinu věří.

□

Kubec- Bohužel si ještě v gastronomii neseme nálepku separovaného východního bloku a my, kteří pro naší gastronomii tolik děláme si musíme na první českou hvězdičku počkat, až přijde věhlasný zahraniční kuchař. Je mi to líto.

No a naše domácí ankety, myslíte, že je fér volit nejlepší restauraci podle toho kolik kamarádů mi pošle emailem hlas? Ani tudy cesta nevede. Rádi bychom tuto situaci změnili a usilovně nad tím společně s Asociací hotelů a restaurací přemýšlíme.

M.K.- Na toto musím panu prezidentu odpovědět jmenovitě přímo:

Vážen‎ pane prezidente,

Dovoluji si Vás opravit v tom, že nálepku separovaného v‎ýchodního bloku neneseme jen v gastronomii ale všeobecně.

Prostě některé ty státy EU budou Čechy ještě dlouho považovat za chudé a zaostalé příbuzné a pokud si Češi vůbec někdy získají nějak‎ý respekt, tak to bude právě díky gastronomii.

Nelíbí se mi ale, že říkáte že je vám něco líto. To je právě to, že Čechům, pokud se gastronomie t‎ýká schází sebevědomí které bohužel díky našim někdejším vzorům ztratili.

České pohostinství si musí opět získat respekt a uznání které mělo před únorem 1948.

Na žádné hvězdičky nečekejte a nenechte si od nikoho nic líbit k čemuž Vám vážen‎ý‎ pane prezidente přikládám příhodnou případovou studi...

.

DONALD TRUMP

Případová studie

Jestli nevíte kdo je Donald Trump, nebo jestli patříte k lidem kterým ta Amerika a Američané s těmi jejich úspěchy jdou už na nervy, tak přestaňte číst

.

Já vím, a mám to písemně doložené, že některým lidem u nás jsou solí v očích všichni kteří jsou úspěšní a nemusí to být vyloženě Američané.

Prostě to české "všechno vím a všechno znám" je v lidech natolik zakořeněné, že to papouškují i ti kteří tomu ale ani sami nevěří.

Já si myslím, že člověk musí mít v životě nějaký cíl a eventuálně nějaký "role model" který je mu vzorem.

Já jsem se od vstupu do toho zatraceného pohostinství vzhlížel v několika úspěšných kuchařích, ale tehdy jen v těch evropských, lépe řečeno francouzských, nicméně během doby jsem poznal, že těch úspěšných kuchařů, hoteliérů a restauratérů je po světě o mnoho více a někdy o mnoho lepších a ne jenom ve Francii nebo ve Šv‎ý‎carech.

V Česku jsme měli do roku 1948 celou řadu na slovo vzatých odborníků, kteří se na tehdejší vysoké úrovni českého pohostinství podíleli nejenom svoji prací, svými inovativními nápady, ale někteří i tím, že se o své zkušenosti podíleli s tou mladou generací.

Problém však je, že většina z nich, až na malé výjimky, to neuměla napsat a prodat a tak upadli v zapomenutí a my tím pádem dnes vlastně žádné "role models" nemáme.

Došlo to tak daleko, že dnes jako vzor dáváme našim mladým lidem Magdalenu Dobromilu Retigovou, Jaroslava Vašatu a v poslední době dokonce i Dr. Jaroslav Štětinu. Potom máme ještě několik svatých kteří se o to pohostinství zasloužili, ale tím to zatím končí.

Na toto téma jsem napsal již několik příspěvků a vysloužil jsem si celou řadu nepřátel a tak to tady nebudu rozmazávat.

Myslím si ale, že tím "role model" v pohostinství nemusí být jen tak zvaní "odborníci".

Nakonec je historicky dokázáno, že velká většina úspěšných provozovatelů pohostinství a hotelnictví byli neodborníci, viz. můj "protégé" Jaroslav Honzajk, kdysi "nedobroník" kterému byl 29.11.2007 na 2. konferenci AHR ČR v Táboře udělen čestný titul "RESTAURATÉR ROKU" a který dnes ale může mnoha rádoby odborníkům již být vzorem."

Mně jako klukovi byl vzorem Tomáš Baťa, jehož hotel Společenský Dům ve Zlíně by mohl ještě dnes být některým hotelům modelem.

Snil jsem o tom dostat se do Baťovy školy managerů a stát se tak zvaným Baťovcem, ale přišla druhá světová válka a mé sny se rychle rozplynuly, ale musím říci, již od té doby se ještě do dnes vzhlížím v "osobnostech" (ne v těch na stránkách www.gastronews.cz)kteří něco dokázali.

Čtu prostě rád o úspěšných lidech, a ne jenom z oboru pohostinství. Čtu všechno co mi přijde do ruky a hlavně o těch současných u kterých to co se o nich píše si mohu ověřit.

Před několika dny v Americe vyšla knížka THINK BIG AND KICK ASS od Donalda Trumpa která je v obchodních kruzích bestseller protože Trump je v současné době nejúspěšnějším byznysmanem.

Koupil jsem ji vlastně pro mého zetě kter‎ý se zabývá financemi, ale začal jsem ji číst a stále se k ní vracím, protože věřte nebo nevěřte Trump v té jeho knize používá výroky které já používám od nepaměti jako: Nikomu nevěř, nic si od nikoho nenech líbit, posílej do prdele každého kdo se tě snaží oblbnout, pomluvit, zneužít, zdiskreditovat a apod.

Česky se ta knížka jmenuje: "Mysli velikášsky a posílej každého do prdele, jak v byznyse tak i v soukromém životě".

To víte, v Česku by se to takto říci nemohlo, ale Trump si to může dovolit říci na plnou hubu a dokonce to použít jako titulek jeho knihy, ale já to zatím používám jen formu mé diplomacie.

Někteří lidé ho nemají rádi, a ani já jsem ho neměl rád a sice proto, že si vzal tu Ivanu, která nebyla žádný lůmen, bez jakéhokoliv významného vzdělání, ale byla relativně pohledná holka (i když mně se nelíbí), a tak ho prostě utáhla, nicméně i u ní platí: "You cannot discus success".

Trump je také známý svými výroky: "You are fired!", neboli tím, že jak říká "se nesere s nikým kdo nedělá věci jak chce on" a prostě ho vyhodí.

Je ale také známý tím, že si své lidi vychová podle svého. Jeho televisní program "apprentice" má stále to nejlepší hodnocení.

Trump si každého předního pracovníka osobně vybírá, a přitom mu jasně řekne co od něj očekává a když to někdo nedělá podle Trumpových zásad, tak prostě fajruje (vyhodí). What a country!

Zkuste něco takového v Česku.

Já, jak jsem již někde napsal, jsem postavil moji kariéru v Americe také na tom, že jsem se uměl obklopit úspěšnými, chytrými a pracovitými lidmi a pokud možno lepšími než jsem já.

Já jsem si ale, tak jako i Trump, vždy své lidi napřed vychoval podle svého a také jsem někde již napsal, kolik těch "chytrých" Čechů jsem v Americe "vyrazil", a musím přiznat že se za to vůbec to nestydím. To je Amerika, ale v Česku to bohužel zatím tak nejde a proto se musíme naučit pracovat s tím co máme.

□

Kubec- Únorový měsíc letošního roku bude českým kulinářským svátkem v podobě setkání prezidentů evropských zemí, jejichž hostitelem bude AKC ČR.

□

J.Ř. - To, že jsme pořádající zemí, je pouhou rotační záležitostí místa působnosti, či výsledkem dobré pozici české kuchyně a jejích soutěžních zástupců na mezinárodní scéně?

□

Kubec - To že máme v Praze kongres kuchařských prezidentů evropských zemí je zásluhou dlouhodobé prezentace a propagace české gastronomie, vystoupení týmů i jednotlivců v zahraničí a vnímání české gastronomie jako kvalitního produktu.

To, že zde bude tato konference je o to důležitější, že se koná ve dnech, kdy budeme soutěžit o nejlepšího kuchaře ČR v kategorii junior i senior pro roky 2007/8 a také proto, že se zde bude jednat o společném kandidátory Evropy pro volbu nového světového prezidenta na nadcházejícím světovém kongresu v Dubaji v květnu 2008.

□

M.K.- Já bych si přál, aby tím příštím prezidentem byl Čech, ale obávám se, že světov‎ým prezidentem se nestane nikdo kdo není schopen komunikovat v anglčtině, a v tom směru bohužel zaostáváme.

□

J.Ř.- Které jsou stěžejní úlohy asociace pro letošní rok? Zkuste je rozdělit kvartálně.

□

Kubec - První kvartál začíná Lázeňským pohárkem v Karlových Varech, pokračuje právě kongresem evropských prezidentů, soutěží kuchař roku, finálem Gastro junioru a reprezentačním plesem asociace.

Druhý kvartál je ve znamení vyhlášení soutěže cukrář roku 2008, soutěž Gastro Hradec a světový kongres v Dubaji.

Třetí kvartál ve svém programu obsahuje oslavy Svatého Vavřinec patrona kuchařů a cukrářů na Kladně, regionální soutěž Magdaleny Dobromily Retigové, jejímž jsme patronem a regionální soutěže Gastro junioru.

Vrcholem čtvrtého kvartálu bude Olympiáda v Erfurtu, oslavy Světového dne kuchařů, finále Cukráře roku a soutěž Český kapr.

Určitě jsem si nevzpomněl na všechny naše aktivity, ale i z toho co jsem zmínil je patrné, že rok bude velmi náročný. K tomu samozřejmě nezapomínáme na hlavní náplň naší činnosti jíž je vzdělávaní, takže bude opět realizováno velké množství vzdělávacích seminářů. Myslím si, že proto co zde bylo zmíněno, stojí za to být s Asociací kuchařů a cukrářů České republiky.

M.K. - Co ktomu říci?

U příležitosti Mezinárodní gstronomické soutěže GASTROPRAG 1990 , mi bylo uděleno čestné člensví v AKC ČR, což mně sice neopravňuje k nějakému hlasování, ale považoval jsem za moji stavovskou povinnost vyjádřit můj názor.

Mimo to závěrem chci AKC ČR popřát hodně síly pro zvládnutí všech ůkolů které je v roce 2008 čekají a studenty Hostovky bych bych rád vyzval k tomu aby při kritice české gastronomie respektovali snahy česk‎ých kuchařů a nešetřili pochvlami těch kteří si to zaslouží jako je například prezident AKC ČR pan Miroslav Kubec.

Michael Klima

□

Vrátit se na předchozí stránku