Témata na hostovce
Cestovní ruch
Co, kdy, kde a jak
Etika
Etnické kuchyně
Gastronomie
Hygiena a sanitace
Jídla a jídelní lístky
Kdo, kdy, kde
Koho se to týká
Konzulting
Kuchyňské techniky
Michael D. Klíma
Nápoje (koktejly)
O čem se nemluví
Pohostinství
Případové studie
Restaurace a servis
Stroje, náčiní a zařízení
Ubytování
Zbožíznalství
CELEBRITY
Autor: Michael Klíma | 7.2.2008 | Gastronomie
Naďa Klavisová, iHned.cz, v článku uveřejněném na stránkách www.gastronews.cz, KUCHAŘI JSOU JAKO VOJEVŮDCI položila Pavlu Maurerovi, vydavateli příručky Grand Restauant mimo jiné otázku: "Co je to dnes za trend, že jsou z kuchařů takové celebrity?"
P.M. Celých těch deset let se snažím udělat z nich hvězdy. Do restaurace nakonec jdete kvůli jídlu a šéfkuchař zásadně ovlivňuje slávu a finanční prospěch podniku.
Mojí největší satisfakcí bude, až v českých lifestylových časopisech nebudou průměrní zpěváci nebo herečky nad rendlíky, ale bude tam kuchař, který je ten pravý umělec. Už tady pár takových hvězd máme. □
Jak vidíme, tak Pavel Maurer se snaží udělat hvězdy z těch šéfkuchařů a ne z nějakých těch hvězd udělat kuchaře, natožpak šéfkuchaře, za což si rozhodně zalouží kredit.
Jsou ale jiní, jako například Jiří Řezáč, který na jeho stránkách www.gastronew.cz v oddělení OSOBNOSTI nedělá sice z kuchřů celebrity, ale dělá osobnost z každého neboli i z lidí kteří s pohostinstvím nemají vůbec co společného, což podle mého názoru je tomu pohostinství více ke škodě než k užitku a navíc je to veliká chucpa protože pan Řezáč o gastronomii ví hodně málo.
Podle některých slovníků Celebrity je osoba která si získala pozonost medií a veřejnosti.To slovo samotné má kořeny v latinském slovese "celebrere" neboli oslavovat, ale celebritou se někdo stane až teprve když na něj upozorní media.
Popularita některých herců, hudebníků, zpěváků, umělců a sportovců překročí hranice jejich působnosti a stanou se celebritami mezinárodními neboli globálními přesto, že se takolvému ozančení třeba i bráni.
Na druhé straně je více těch kteří o označení celebrity usilují jako například politici a někteří rádoby kuchaři a nezastaví se ani před vylhanými nebo zveličenými zásluhami o takové označení.
Některým hostům stačí že dýchají stejný vzduch s populární celebritou při návštěvě nějaké restaurace a proto restaurace které jsou celebritami navštěvovány navštěvují bez ohledu na kvalittu jejich jídel, nápojů i ceny.
V některých případech i zaměstnancům v pohostinství stačí že se mohou pochluubit tím, že pro nějakou celebritu vařili třeba i jen příležitostně jako například kuchaři kteří vařili pro papeže při jeho návštěvě Prahy, nebo jako číšníci kteří jednou obluhovali anglckého krále.
Tudíž jak vidíte, tak celebrity a snobismus mají také hodně co společného a i když se o tom oficiálně nikde nemluví, tak je nutno si zde říci, že i gastronomická pravidla mají hodně co společného se snobismem.
Snobismus má na výběr restaurace a následně na výběr jídel mnohdy větší vliv než představa jeho chuti. Pokud někteá restaurace u nějakého jídla napíše, že je to oblibené jídlo některé celebrity tak mnoho snobů si toto jídlo objedná i když třeba ani nevědí co to je.
Jméno kuchře označeného jako celebrity je něco čemu se anglicky také řiká buzz word, česky jednoduše chyták, ale vám jako studentům Hostovky musím prozradit tajemství a sice, že někteří ti "šéfkuchaři" mnohdy kuchařemi ani nejsou.
Někdy tento titul je jim udělen v jejich 19 nebo 20 letech po získání nějaké medaile na nějaké soutěi za ojedinělé jídlo. Tím pádem se stanou celebritou a nějaký naivní podnikatel, který toho o pohstinství moc neví mu svěří jeho kuchyni.
Vy ale jako studenti Hostovky nemůžete být tak naivní, abyste si mysleli, že tento "šéfkuchař" v té restauaci všechna ta jídla vaří a při tom píše kuchařské knížky, pořádá semináře, učinkuje na televizi a poskytuje odborné knzultace o víkendech ještě vaří pro nějaké celebrity a ve volném čase se učí cizím jazykům. What a BS.
Vy jako studenti Hostovky byste měli vědět co nejvíce o jídle a pití neboli o gastronomii jako takové, ale měli byste také něco vědět o těch kteří tu gstronomii provozují.
Proto vám pro zajímavost přikládám profil šéfkuchaře, lépe řečeno manažera kuchyně tak jak jsem ho v Česku uveřejnil již více než 12 lety.
Profil šéfkuchaře neboli manažera kuchyně: (Ne v pořadí důležitosti)
Vrozená inteligence, základní všeobecné vzdělání, odborné vzdělání, odborná zkušenost a praxe, odvaha, fantazie, široký obzor, ctižádostivost, umělecké vlohy, kreativita, organizační schopnosti, manažerské vlohy a schopnost samostatně rozhodovat; umění jednat s lidmi, poctivost, smysl pro zodpovědnost a pracovní disciplínu, a hlavně schopnost předávat své vědomosti druhým a hlavně těm mladým.
Co by měl znát dnešní manažer kuchyně nakonec vyplývá z celkového trendu pohostinství který můžeme očekávat v příštím století a to je: znalost tvorby jídelních lístků, pravidel bezpečnosti práce, mimo mateřštiny jeden nebo dva cizí jazyky, zásady hlavních etnických kuchyní, znalost platných zákonů týkajicích se pohostisntví, znalost hygienických předpisů, základů marketingu, ekonomiky a plánování; dokonalá znalost zbožíznalství; zásady nákupu potravin, zařízení a materiálu; teoretická i praktická znalost moderní technologie přípravy a úpravy potravin; použití a maximální využití moderního kuchyňského zařízení; základy účetnictví, evidence a výpočetní techniky včetně ovládání počítače wordu a excelu; skladové hospodářství; zásady správné výživy a shopnost rychle naučit nevyučené zaměstnance technikám které potřebují k výkonu jejich zaměstnání, a v neposlední řadě znalost logistiky pohostinství.
Nevím jak vy, ale já celou tu dobu vývoj českého pohostisntví sleduji relativně pozorně a srovnávám ho s vývojem pohostisntví v jiných zemích a mohu vám říci, že podle mně to není nikterak povzbuzujicí.
Pokud se kuchařů týká, tak není sporu o tom, že máme dnes již celou řadu dobrých kuchařů kteří mají dokonce i zahraniční praxi a z nichž někteří údajně za těch pár let mluví plynně několika jazyky, kteří jsou označováni za hvězdy, osobnosti nebo celebrity, ale obávám se, že jen málo který mému popisu profilu šéfkuchaře odpovídá.
Musím se ale také přiznat k tomu, že je to jen můj subjektivní názor a že jsem v mém popisu profilu šéfkuchaře zapoměl ne jednu důležitou schopnost dnešního šefkuchaře a to je být viditelný. To že Češi jsou závistiví není z mé hlavy, ale co bych já rád viděl je, kdyby se ta závistivost obrátila ve snahu se těm úspěšným lidem vyrovnat nebo je předčít. Na stránkách www.gastronews.cz ve snaze mně z diskreditovat jeden čtenář napsal: "Vykašlete se na toho Klímu, takových jako je on máme mraky jenomže to neumí tak napsat". No a v tom je zakopaný ten pes. Většina našich kuchařů se neumí prodat, neboli napsat něco čím by se zviditelnili. Je sice pár jakýchsi "promoterů a komediantů" kteří se producírují na televisi, ale to zase nejsou kuchaři. Prostě jak jsem se již zmínil, tak jsne sice měli několik vynikajicéch kuchařů, kteří se ale neuměli proda, takže se se nějakým inovativním kuchařem pochlubit nemůže a proto ze zoufalství uctíváme Magdalenu Dobromilu Rettigovou, a všecny ty zahraniční šarlatány.
Já se ještě nepovažuji za kuchaře seniora, ale pamatuji ještě první republiku kdy česká gastronomie stála daleko před zeměmi které jsou nám dnes dávány za vzor. Naši kuchaři, kteří tehdy prošli praxí v několika jiných zemích včetně Francie se některým francouzským kuchařům vyrovnali a mnohdy je předčili, a dnes je nám dáváno za vzor například Irsko, kde ještě před 30-40 lety nic jiného než brambory neznali. (To jsme to dopracovali).
Došlo to tak daleko, že jsou k nám zváni rádoby kuchaři kteří se některým našim kuchařům nemohou vůbec rovnat, ale kteří jsou celebrity a umí to prodat. Tak kde je to vojevůdcovství těch našich kuchařů.
Chtěl bych se ale u této příležitosti zmínit o tom, že jak se zdá tak pohostisntví je v Česku rozděleno na luxusní či drahé restaurace, a na tak zvaný fast food. Těm luxusním či drahým restauracím jak se zdá málokdo rozumí, protože po léta u nás vlastně žádné nebyly a proto jsou v rukouch cizinců kteří kdysi českou gastronomii kopírovali, ale kteří dnes udávají tón a najednou cílem i většiny českých kuchařů je v těchto restaruacích pracovat v tom lepším příadě v naději, že se tam něco naučí a v tom horším případě proto,že tam mají větší plat.
Fast food bylo u nás po té sametové revoluci také něco neznámého a tudíž až na nějké výjimky také v rukouch cizinců. A zde byla situace obdobná. Každý absolvent odborné nebo hotelové školy který se do těch lepších restarací nedostal vzal za vděk zaměsntání v některém tom nenaviděném fast food.
No, a o takové to pravé české pohostisntví, kterému každý vlastně rozuměl vůbec nikdo neměl najednou zájem a tak až na nějaké výjimky se prostě stalo útočištěm všech zlatokopů a mnohdy úplné spodiny.
Dokonce i Matthie Mioche ve svém čánku "Kuchař - povolání budoucnosti?" uveřejněném na stránkách www.gastronews.cz, sice říká, že kuchaře budoucnosti najdete v luxusních restauracích, jídelnách a fast foodech, ale ve své tabulce se zmiňuje jen o platech kuchařů ve čtyř- až pětihvězdičkových hotelích:
Standardní hrubá mzda bez příplatků v 3* hotelu je mezi 15-18 000 Kč/měsíc.
Standardní hrubá mzda bez příplatků v 4* hotelu je mezi 19-21 000 Kč/měsíc.
Standardní hrubá mzda bez příplatků v 5* hotelu je mezi 22-25 000 Kč/měsíc. □
Je sice možné, že toto by mohlo být některým mladým kuchařům pobídkou k tomu aby získali potřebné vzdělání k zaměsnání v těch hotelích se 3 až 5*, ale něko by mě musel přesvědčit o tom že toto vzdělání na našich školách s těmi archaickými programy získají.
No, to mé lamentování ale moc nepomůže a bohužel to nikam nevede, a ten trend těch celebrit bych vlastně ani neměnil, ale považuji za moji povinnost Vás jako studenty Hostovky naučit rozeznávat kdo jsou to ti dobří kuchaři, i když ne třeba vojevůdci v těch velkých kuchyních, a kdo jsou to ti promoteři, falešné celebrity a šarlatáni.
M.Klima
Koncept Steakgrill
Počet návštěv