Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Přikládám kopii e-mailu od Jirky Feřtka, jednoho mého spolužáka na hotelové škole v Mariánských Lázních v roce 1949, kdy české pohostinství bylo ještě pohostinstvím. To si počtete.

Děkuji, Jirko,

Ty teď, jak předpokládám, čteš Hostovku a možná i jiné web stránky do kterých přispívám jako je například www.cestovní-ruch.cz , nebo do kterých jsem přispíval jako je www.gastronews.cz, a tak asi vidíš, že trochu jinými slovy to samé píši již od Sametové revoluce a že jsem si zato vysloužil spoustu invenktiv a titulu zrádce českého národa, nebo při nejmenším českého pohostinství.

Pohostinství, prostřednictvím kterého se každý národ presentuje, je podle mě v České republice úplně na huntě. Já, jako český odborník, jsem v celém světě stále ještě respektován a při mé práci konzultanta jsem se k mému češství vždy hrdě hlásil a chlubil jsem se tím, že jsem se vyučil v Hotelu Alcron, což byl za mé éry jeden z těch předních hotelů v Evropě.

Dnes to nemohu ale ve světě již přiznat, protože bych si ani nevrz. Těch lidí co od té doby v tom Alcronu pracovalo, je dnes již celá řada a ti se tím také chlubí, ale mnozí z nich se ničím jiným se pochlubit nemohou.

Já, oproti tomu jsem od doby mého učení vymetl téměř celý svět a viděl jsem, že jsou na světě daleko lepší a luxusnější hotely než je Alcron, a v některých jsem dokonce i pracoval, ale moc se tím nechlubím, protože mi to nikdo stejně nevěří a myslí si, že jsem Americký šovinista, který se vzhlíží jen v té americké gastronomii.

Teď například je veliká akce propagace těch nenáviděných amerických fast food restaurací a pokud ty koncepty Češi, kteří všechno vědí, nevylepší, tak si myslím, že je to ten jediný způsob jak to české pohostinství zachránit.

Akce Czech Specials.

Akce Czech Specials měla údajně pomoci tomu rapidně upadajícímu incomming turistickému ruchu a měla přilákat hlavně západní turisty. Od prvého okamžiku jsem věděl, že je to blbost prvé třídy, ale kdo už mi věří, nehledě k tomu, že ten vlak byl už natolik rozjetý, že se nedal zastavit.

Když autoru tohoto nesmyslného programu někdo řekl, že je velký rozdíl mezi specials a mezi specialities, ho přejmenoval na "Ochutnejte českou republiku".

Musí za tím být velké peníze, protože AHR ČR a AKC ČR si z toho hned udělali velký byznys a živí se tím zatím spousta lidí kteří ale o věci nemají ani áhnung a tak dříve nebo později se to vytratí do ztracena jak všechny ty dosavadní pokusy o záchranu toho českého pohostinství.

Ano šéfe

Do akce se samozřejmě zapojil i náš nejvyšší šéf pan Zdeněk Pohlreich a dokonce i náš budoucí největší odborník na gastronomii (který do toho dělá už rok) pan Roman Vaněk, zakladatel Pražského kulinářského institutu, který nakonec po ochutnání jednoho jídla dá té kritizované restauraci nálepku, že ji pan Pohlreich doporučuje. What a BS!

Pan Pohlreich se vycajchnoval obzvláště v jeho posledním programu při jeho návštěvě Zámku Kněžnice. Aniž by tu majitelku znal, nebo o ni něco věděl, tento representant českého kuchařského umění řekl, že je to píč..

No, na té televizi to sice vypípli, ale jen tak, aby si každý přesto domyslel co tím pan Pohlreich chtěl říci. Samozřejmě že všichni ti,  kteří se v jeho vulgárnostech vidí mu tleskali a na omluvu říkají, že to prostě má ve scénáři. No, tomu doufám nevěříš. Já jsem na televizi vystupoval několikrát a také podle scénáře, nicméně někdy jsem také použil svá slova, ale nikdy jsem nikoho neurazil, natožpak abych používal nějaké vulgárnosti.

Jak bylo z toho krátkého programu vidět, tak ta majitelka toho zámku, toho o pohostinství moc neví, ale jsem přesvědčen, že o gastronomii, i když ne třeba té české, toho ví možná více než pan Pohlreich, který mimo toho pohostinství ji nejspíše nesahá ani po kotníky.

No, některým lidem se to ale líbí, nicméně já se s takovým hulvátstvím nikdy nemohu smířit.

To jsou ale jen začátky. Kuchařina a gastronomie dnes letí a tak samozřejmě vznikl i projekt "Ochutnejte Moravu". To jsi ale ještě nic neviděl. Podívej se na internet. Nemáš ponětí, co takových projektů teď vznikne. Já například uvažuji přitít s projektem "Ochutnejte Roudnici". Já totiž na důkaz, že umím více než steaky a tu americkou kuchyni, jsem tam Jardovi Honzajkovi pomohl otevřít již druhou restauraci podle mého konceptu ASSEMBLY COOKING, která si od prvého dne počíná velmi dobře a ve které sice podávají i zapomenutá česká a staročeská jídla, ale podle trendu "fusion cuisine" i populární jídla ostatních cuisines což podle některých zastánců té zprofanované české gastronomii je téměř protistátní činnost.

Přesto, co se o Češích dnes po celém světě traduje, jsem opět přijal české občanství, kterým se ale z opatrnosti ve světě moc chlubit nebudu, dokud si to české pohostinství nezíská svou někdejší dobrou pověst. Dělám pro to, co mohu, ale připadá mi to jako Sisyfovská práce. Od osvobození z toho 40 letého gastronomického temna jsem navrhl několik řešení na zlepšení, ale kdo už by naslouchal nějakému českému emigrantovi, když tady máme Gordona Ramseye a celou řadu dalších cizích "odborníků", kteří to naše pohostinství sice nezlepší, protože mu nerozumí, a které ani nezajímá, ale kteří si u nás vyslouží několik dalších Michelinských hvězd.

Zatím na počet hostů (protože na počet obyvatel se to počítat nedá), máme v Česku nejvíce hotelových škol na světě. Máme také nejvíce vysokých hotelových škol a téměř každý kuchař má maturitu a někteří dokonce i titul doktorů (možná z té university v Plzni). Naši kuchaři mají také medailí jako nikde na světě, a tak se dá očekávat, že celému gastronomickému světu dáme teď "zahulit" a ukážeme jim zač je toho loket.

No, jinak ale pan Petr Holec tu úroveň českého pohostinství několika málo slovy vystihl daleko lépe, než jsem to zatím dokázal já a to nejspíše proto, že jsem se obával, že mně jako emigranta budou lidé obviňovat z toho, že si dělám do vlastního hnízda. Teď ale po několika měsíčním pobytu v Česku a po přečtení článku pana Holce vidím, že to hnízdo již přeteklo, že jakákoliv má kritika stejně padá vedle.

Měj se hezky a tento můj e-mail přepošli svým známým aby také byli "Im Bilde"

M. Klima

Jrka mi přiložil zajímavý člátek, kerým mi jeho autor pan Holec mluví přímo z duše.

Ráj fajnšmekrů

Petr Holec | (Reflex.cz - Holec, 22. 10. 2009)

Čechům originální italský recept a s pomocí maggi a sojovky z něj hrdě uděláme vězeňskou šlichtu.

Díval jsem se na tu reklamu skrz okno bufetu Burger King na pražském autobusovém nádraží Florenc. Několika světovými jazyky vykřikovala: ČESKÉ OBČERSTVENÍ.

Šlo o narážku na americký bufet, častý terč patriotických gurmánů, kteří nemají rádi kuchyňskou hygienu. Obsahem sdělení bylo něco jako: NAJEZTE SE HEZKY ČESKY.

Samozřejmě jsem tušil zradu, jsem taky Čech. Svěřte nám Čechům originální italský recept a s pomocí maggi a sojovky z něj hrdě uděláme vězeňskou šlichtu.

Slovo české odpuzuje už hezkých pár let výrazy jako občerstvení, jídlo, potraviny, lahůdky, delikatesy a vůbec cokoli spojené se stolováním jako anděl čerta; až na pár výjimek u nás nic takového neznáme. Ostatně stačí se podívat na pořad Ano, šéfe.

Přesto mi to nedalo a šel jsem za šipkou na poutači. Nakonec nádraží a letiště jsou místa, kde si cizinci utvářejí první dojem nejen o zemi, ale i o jejích obyvatelích. Jediná návštěva veřejného WC či stánku s občerstvením vám o dotyčném národu řekne víc než sofistikovaně měřené HDP na hlavu, Václav Klaus na Hradě či orloj.

Reklama výjimečně nelhala. Bylo to skutečné ČESKÉ OBČERSTVENÍ: klobásy, mastný smrad a pocit náhlého záchvatu tyfu v břiše, který neměl nic společného s požitým hamburgerem.

Obávám se, že cizinci, kteří sem náhodou zavítají, sami ještě štědře odmění zdejší taxikáře za zločinně předražený odvoz do nemocnice, za pár stovek jim totiž zachrání život. Nebo se obratem vrátí na nástupiště a prvním autobusem domů.

Nejde ale jen o jídlo. Slovo ČESKÉ se bohužel stalo synonymem nejhorších zločinů i v jiných oborech: české rádio, česká televize, česká diskotéka. Snad by měl parlament schválit zákon, který by podobné zneužívání tohoto slova trestal. Jinak pak někde v cizině náhodou řeknete, že jste Češi – a všichni utečou

Slovo české odpuzuje už hezkých pár let výrazy jako občerstvení, jídlo, potraviny, lahůdky, delikatesy a vůbec cokoli spojené se stolováním jako anděl čerta; až na pár výjimek u nás nic takového neznáme. Ostatně stačí se podívat na pořad Ano, šéfe.

Přesto mi to nedalo a šel jsem za šipkou na poutači. Nakonec nádraží a letiště jsou místa, kde si cizinci utvářejí první dojem nejen o zemi, ale i o jejích obyvatelích. Jediná návštěva veřejného WC či stánku s občerstvením vám o dotyčném národu řekne víc než sofistikovaně měřené HDP na hlavu, Václav Klaus na Hradě či orloj.

Reklama výjimečně nelhala. Bylo to skutečné ČESKÉ OBČERSTVENÍ: klobásy, mastný smrad a pocit náhlého záchvatu tyfu v břiše, který neměl nic společného s požitým hamburgerem.

Dobré ráno.

Čechům originální italský recept a s pomocí maggi a sojovky z něj hrdě uděláme vězeňskou šlichtu.

        s pozdravem Jiří Feřtek

Vrátit se na předchozí stránku